Černý bez a jeho místo u chalup a v zahradách
Foto: GRACIRLLADEMONNE / Shutterstock

Černý bez a jeho místo u chalup a v zahradách

Naše babičky a prababičky dobře věděly, proč si mají v rohu zahrady nebo při cestě na pole nechat růst černý bez. Tento keř je průvodcem lidí od nepaměti a rostl a stále roste vždy v blízkosti lidských osad.

Bez má celou řadu lidových pojmenování, jako například: bzí, bzinky, kobzina, kozíček, kozička, psí bez, pukač smradinka a další. Lidé měli bez odjakživa v náležité úctě a dokázali jen využít rozličným způsobem.

Z plochých květenství se od starověku připravovala kosmatice, což je v těstíčku osmažené květenství. Z květů se připravuje také chutná bezinková limonáda nebo víno. Z plodů se vyrábí marmeláda, která se hodí na lívance a vdolky. Zralé černé bobulky bezu jsou skvělým přírodním barvivem, které našlo využití k přibarvování vín, potravin nebo textilií. Někdy se přidává do portského vína. Zralé plody se zpracovávají na bezinkový ocet, víno a domácí likéry. Víno je překvapivě silné, proto je třeba se v jeho konzumaci mírnit.

Zdroj: Autor: Jacek Sakowicz / Shutterstock

Bez má také tvrdé a kvalitní dřevo, které našlo uplatnění k výrobě hudebních nástrojů, především fléten a píšťal. Používá se také v nábytkářství a z kořenů se vyráběly tabatěrky, hlavice dýmek, špičky na cigarety, sošky a kuchyňské načiní.

S tímto keřem, který i dnes zdobí zahrádky udržované v rustikálním stylu, se pojí cela řada lidových tradic. Keřem bezu třepala svobodná děvčata na Štědrý den a ze strany, odkud přišlo zaštěkání psa, měl přijít osudový mládenec. Čarodějnice si právě z tohoto dřeva pořizovaly násady ke košťatům a v kořenech keře spávali skřítci. Kristus byl údajně ukřižovaný na kříži právě z tohoto dřeva. Keltové vysazovali tento keř na vrcholcích svých mohyl a když keř vyrost, byla duše nebožtíka spasená.

Keřem bezu třepala svobodná děvčata na Štědrý den a ze strany, odkud přišlo zaštěkání psa, měl přijít osudový mládenec.

Z praktického hlediska dnes víme, že keř obsahuje látky, které mohou způsobit také mírnou otravu. Bezová kůra se využívá s opatrností v lidovém léčitelství. Kůra, stejně jako listy a nepřevařená šťáva ze zralých plodů mohou způsobit průjem, nevolnost a zvracení.

Květy keře se odpradávna suší a používají se k přípravě čajů proti nachlazení a chřipce a jsou často součástí směsí s laxativními a čistícími účinky. Z rozdrcených listů smíchaných s olivovým olejem a včelím voskem se připravuje mast na pohmožděniny, podrážděnou pokožku, výrony a drobná řezná poranění. Listy svařené se lněným olejem se zase užívaly jako léčba na hemeroidy. Květy se uplatňují při výrobě zklidňujících krémů na popálenou pokožku a léčbu drobných hnisavých nežitů.

Pokud máte zahradu, můžete bez zasadit do rohu, kde nemusí být ani moc slunce, nebo kde je na živiny chudá půda. Poroste všude.

Náš tip na využití květů:

BEZINKOVÁ LIMONÁDA

5 litrů vody se svaří s 1 kg cukru, přidá se kůra a šťáva ze dvou citronů a 10-15 velkých květů bezu. Vše se nechá například ve velké lahvi od okurek kvasit na slunci 10 dní. Nakonec se směs přecení a uchová v lahvích v chladnu. Při nalévání limonáda krásně perlí.

BEZINKOVÝ ČAJ S CITRONEM

Potřebujete se vypotit? Na nachlazení a horečku je tento čaj ideální. Na šálek stačí 2 lžičky sušených květů, které se pod pokličkou nechají louhovat 10 minut. Sladí se medem a dochutí citronem. Květy bezu se mohou kombinovat s dalšími bylinkami, například s květy lípy, divizny nebo třeba s listy jitrocele.  

Přidejte si nás na domovskou stránku
Seznam.cz nebo Google Zprávy
Přidat na Seznam.cz Přidat na Google zprávy