Zkontrolujte staré skleněné ryby po babičce. Pokud mají tuto značku, sběratelé vám utrhnou ruce
Kdo někdy držel v ruce skleněnou rybu od Miloslava Klingera, ví, o čem je řeč. Ta váha, ten lom světla, způsob, jakým barvy plují uvnitř masivního těla – to není jen dekorace, to je zhmotnělá historie československého sklářství. A právě tato historie se v posledních letech stává předmětem stále intenzivnějšího zájmu sběratelů po celém světě.
Jenže s rostoucím zájmem přichází i tvrdá realita trhu. Odborníci na české umělecké sklo opakovaně upozorňují na jeden zásadní fakt: sebemenší poškození – oťuk, prasklinka, škrábanec – může srazit hodnotu kousku až o osmdesát procent. U běžného starožitného zboží by podobná vada znamenala slevu v řádu desítek procent. U sběratelského skla Exbor je to často rozsudek smrti pro investiční hodnotu.
Tajemství techniky Sommerso
Abychom pochopili, proč je československé sklo tak ceněné, musíme se podívat pod jeho povrch – doslova. Technika Sommerso, kterou mistři z Exboru dovedli k dokonalosti, spočívá ve vrstvení barevného skla uvnitř čirého pláště. Zní to jednoduše, ale dosáhnout bezchybných přechodů mezi vrstvami vyžaduje znalosti, které se předávaly generacemi.
České sklářské školy investovaly desetiletí do vývoje speciálních směsí a přesného řízení teplot. Každá vzduchová bublinka, každá nedokonalost v přechodu barev – to vše se pod lupou zkušeného sběratele stává fatální vadou. A právě proto originály z Exboru dosahují tak vysokých cen.
Zajímavý je i samotný materiál. Zatímco běžná produkce pracovala s levnějšími sklářskými směsmi, Exbor pro své luxusní kousky často používal olovnatý křišťál s obsahem olova 24–30 procent. Výsledkem je charakteristická váha, brilantní lesk a index lomu světla, který běžné sklo prostě nemá.
Klingerovy ryby: Umění rozpoznat mistra
Miloslav Klinger a jeho skleněné ryby představují samostatnou kapitolu. Jeho tvorba se od ostatních designérů liší nejen technikou, ale celou filozofií. Klingerovy ryby nejsou realistické – jsou to stylizované, téměř abstraktní interpretace pohybu a života.
Poznávacím znamením jsou robustní, masivní těla z čirého nebo hutního skla s barevnými vrstvami technikou Sommerso uvnitř. Charakteristické jsou ostré, geometricky pojaté ploutve a ocas, které dodávají rybám dynamiku. Klinger často experimentoval s optickými čočkami na povrchu, které světlo lámaly a rozptylovaly.
Naproti tomu Hana Machovská se vyznačovala jemnějšími, organičtějšími tvary a elegantními křivkami. Znalost těchto rozdílů je klíčová – zejména proto, že trh je zaplaven falzifikáty.
