Lékaři ho nazývají vnitřním mýdlem. Tato jedna potravina z českých polí čistí cévy lépe než drahé doplňky
Když se řekne superpotravina, většina z nás si představí exotické bobule z Amazonie nebo drahé prášky v designových obalech. Jenže někdy stačí zajít do nejbližšího obchodu a sáhnout po něčem, co tu roste odjakživa. Červená řepa patří mezi potraviny, jejichž zdravotní přínosy věda v posledních letech systematicky zkoumá – a výsledky jsou přinejmenším zajímavé.
Jak řepa pomáhá cévám
Klíčem k pochopení účinků červené řepy je látka, kterou naše tělo z jejích složek vytváří – oxid dusnatý. Tento plyn působí na hladké svalstvo cévních stěn a způsobuje jejich uvolnění. Výsledkem je rozšíření cév, snížení odporu krevního proudu a lepší distribuce kyslíku do tkání.
Celý proces začíná překvapivě – v ústech. Bakterie žijící na jazyku a v dutině ústní přeměňují dusičnany z řepy na nitrity. Ty pak v kyselém prostředí žaludku a následně v tkáních přecházejí na oxid dusnatý. Je to fascinující spolupráce našeho těla s mikrobiálními pomocníky, bez kterých by tento mechanismus nefungoval.
Metaanalýzy klinických studií ukazují, že pravidelná konzumace červené řepy nebo její šťávy může snížit systolický krevní tlak v průměru o 3–10 mmHg a diastolický o 2–5 mmHg. To jsou hodnoty srovnatelné s účinky některých antihypertenziv v nižších dávkách – ovšem bez vedlejších účinků, které léky často doprovázejí.
Betain a homocystein: méně známý příběh
Červená řepa ale není jen o dusičnanech. Obsahuje také betain – látku, která hraje důležitou roli v metabolismu aminokyseliny homocysteinu. Vysoká hladina homocysteinu je dnes považována za nezávislý rizikový faktor pro kardiovaskulární onemocnění.
Betain funguje jako donor methylových skupin a poskytuje alternativní metabolickou cestu k té, kterou zajišťují folát a vitamin B12. Studie naznačují, že příjem kolem 2,5 až 6 gramů betainu denně může signifikantně snížit hladiny homocysteinu. K tomu stačí pravidelná konzumace šťávy z červené řepy nebo několik porcí týdně.
Vláknina jako tichý pomocník
Často opomíjenou složkou červené řepy je vláknina – především rozpustná vláknina a pektiny. Tyto látky se v trávicím traktu vážou na žlučové kyseliny a odvádějí je z těla. Játra pak musí syntetizovat nové žlučové kyseliny, k čemuž využívají cholesterol z krevního oběhu. Výsledkem je snížení hladiny LDL cholesterolu přirozenou cestou.
Na přípravě záleží
Způsob, jakým řepu připravíme, výrazně ovlivňuje její účinky. Vaření ve vodě je nejméně vhodné – dusičnany a betain jsou rozpustné ve vodě a až polovina jich může skončit ve vývaru, který obvykle vylijeme. Pečení při mírných teplotách je šetrnější, látky zůstávají zachovány.
Skutečnou hvězdou je ale kvašená řepa. Fermentace nejen zachovává bioaktivní látky, ale může dokonce zvýšit jejich biologickou dostupnost. Navíc vznikají probiotika – především bakterie rodů Lactobacillus a Leuconostoc – která obohacují střevní mikrobiom a produkují prospěšné krátkořetězcové mastné kyseliny.
Kdy být opatrný
I zdravá potravina má svá úskalí. Červená řepa obsahuje šťavelany, které u citlivých jedinců mohou přispívat k tvorbě ledvinových kamenů. Pro osoby s predispozicí k tomuto problému se doporučuje omezit denní příjem šťavelanů na 50–100 mg – a jedna porce řepy může tento limit snadno překročit.
Zvláštní pozornost vyžadují lékové interakce. Dusičnany z řepy snižují krevní tlak, a v kombinaci s antihypertenzivy může dojít k nebezpečnému poklesu tlaku. Obzvláště riskantní je kombinace s farmaceutickými nitráty používanými při léčbě anginy pectoris nebo s léky na erektilní dysfunkci. Kdo užívá jakékoli léky na srdce nebo krevní tlak, měl by konzumaci řepy konzultovat s lékařem.
Lidé s chronickým onemocněním ledvin by měli být opatrní i kvůli vysokému obsahu draslíku v řepě. Pro zdravé ledviny je draslík prospěšný, ale při snížené funkci ledvin může jeho nadbytek představovat riziko.
Celá řepa, nebo doplňky?
Na trhu najdeme řadu extraktů a doplňků stravy slibujících koncentrované účinky červené řepy. Vědecké důkazy ale naznačují, že celá potravina nabízí něco, co izolované látky nedokážou napodobit – synergii stovek bioaktivních sloučenin, které se vzájemně posilují. Dusičnany, betain, vláknina, antioxidanty zvané betalainy, vitamíny a minerály společně vytvářejí komplex, jehož účinky přesahují součet jednotlivých částí.
Červená řepa není zázračný lék a nenahradí léčbu tam, kde je potřeba. Je to ale příklad toho, jak obyčejná zelenina z našich zahrádek může mít měřitelné zdravotní přínosy – pokud ji zařadíme do pestré stravy a respektujeme individuální zdravotní stav. Někdy nejcennější věci najdeme tam, kde bychom je nečekali.
