Začala platit nová dopravní značka. Kdo ji nezná, může zaplatit až 4 800 Kč pokuty
Dovolená na jihu Evropy za volantem vlastního vozu slibuje svobodu a flexibilitu. Jenže kdo plánuje cestu přes Pyrenejský poloostrov a chce navštívit větší španělská města, narazí na dopravní symbol, který z českých silnic vůbec nezná. Grafický motiv osobního automobilu obklopeného drobnými tečkami v bílém kruhu s červeným okrajem – to je značka s technickým označením R-120, která vymezuje vstup do takzvaných Zonas de Bajas Emisiones, tedy nízkoemisních zón.
Systém ZBE není žádnou novinkou posledních týdnů. Grafickou podobu značky schválily španělské úřady už v roce 2021 a celostátní legislativní rámec nabyl účinnosti v průběhu roku 2022. Povinnost zřídit nízkoemisní zónu platí pro všechna španělská města s více než 50 000 obyvateli, případně i pro menší obce nad 20 000 obyvatel, pokud se potýkají se zhoršenou kvalitou ovzduší. Cílem je omezit provoz automobilů s vysokými emisemi a zlepšit kvalitu vzduchu v městských centrech.
Ekologické kategorie a kdo smí kam
Základem celého systému je rozdělení vozidel podle jejich emisní zátěže. Španělská správa provozu DGT třídí domácí automobily do čtyř hlavních kategorií: 0 Emisiones, ECO, C a B. Nejmodernější elektromobily a plug-in hybridy spadají do prvních dvou skupin, zatímco starší benzinové a dieselové motory končí v kategoriích C a B. Nejstarší vozy, které nesplňují ani základní emisní normy, na žádnou ekologickou nálepku nedosáhnou – a právě pro ně bývají restrikce při vjezdu do center nejpřísnější, často znamenají úplný zákaz.
Problém nastává ve chvíli, kdy do Španělska vyrazíte s vozem na české, slovenské nebo jiné cizí poznávací značce. Španělský úřad DGT zahraničním automobilům své oficiální ekologické plakety nevydává. To však neznamená volný průjezd ani automatický zákaz. Zahraniční vozy podléhají naprosto stejným emisním limitům jako auta domácí, pouze pro ně neexistuje jednoduchá možnost nalepit si španělskou známku na čelní sklo.
Pokuta 4 800 Kč a kamerový dohled bez milosti
Neoprávněný průjezd nízkoemisní zónou se v očích místní legislativy považuje za závažný dopravní přestupek. Hrozí za něj pokuta ve výši 200 eur, což odpovídá přibližně 4 800 korunám. Systém však nabízí možnost úspory při rychlém jednání: pokud motorista využije takzvané zkrácené řízení a zaplatí pokutu do 20 dnů, celková částka klesá o polovinu na 100 eur.
Spoléhat na to, že u vjezdu zrovna nehlídkuje policejní hlídka, je naprosto mylné. Španělská města dohlížejí na dodržování pravidel téměř výhradně digitálně. Celý prostor hlídají stacionární kamerové systémy s funkcí automatického čtení registračních značek. Kamera auto zaznamená v okamžiku průjezdu a systém následně porovná značku s databází oprávněných vjezdů. Celý přestupek se zpracuje bez přímého kontaktu s hlídkou a vyrozumění o pokutě dorazí provozovateli vozidla poštou až s časovým odstupem.
Právě v tomto bodě narážejí zahraniční cestovatelé na největší úskalí celého systému: absenci jednotného celostátního postupu pro cizí registrační značky. Španělská legislativa dala městům volnou ruku v tom, jakým způsobem budou parametry zahraničních aut ověřovat. Výsledkem je roztříštěný stav, kdy každá radnice uplatňuje odlišný přístup, stanovuje si vlastní hranice nízkoemisních zón, rozdílné provozní hodiny, specifické výjimky i unikátní způsoby předchozí registrace.
Typickým příkladem těchto rozdílů jsou dvě největší španělská města. Barcelona provozuje vlastní registr zahraničních vozidel, do kterého se musí řidič přihlásit s dostatečným předstihem před plánovanou cestou. V online rozhraní je nutné doložit technické a emisní parametry automobilu z technického průkazu. Teprve po schválení údajů a zapsání do systému smí auto do tamní zóny bez obav vjet. Naproti tomu Madrid disponuje vlastním administrativním systémem, kde platí specifické podmínky pro vjezd do centrálních částí a cizinci se musí podřídit tamním konkrétním pravidlům bez ohledu na to, zda už mají vyřízené formality například pro Barcelonu.
V některých případech Španělsko akceptuje rovnocenné národní ekoplakety z jiných států EU – například francouzskou Crit’Air nebo německou Umweltplakette. Ani to však není pravidlem platným plošně.
Před cestou do španělských metropolí je proto nezbytné zkontrolovat přesné podmínky pro každé konkrétní město, kudy vaše trasa povede. Pokud se chcete vyhnout zbytečným výdajům a zdlouhavé administrativě spojené s dodatečným vymáháním pokut, vyplatí se prověřit nízkoemisní zóny ještě před odjezdem z domova – nebo nechat automobil zaparkovaný na záchytných parkovištích mimo dosah kamerových systémů.
