Velikonoce v Evropě: Jak se slaví svátky v jiných zemích
Podle starověké pohanské tradice, později transformované křesťanstvím, představují vejce začátek nového života, který se obnovuje s příchodem jara a který se slaví svátkem rovnodennosti.
Dánsko
Na Velikonoce se traduje, že vše je zbarveno žlutě, od svíček po ubrus. Domy zdobí kvetoucí větve a malovaná vajíčka. Nejočekávanějším okamžikem pro děti je honba za pokladem: zajíčci schovávají vajíčka po domě a děti je musí hledat. A dospělí? Pro ně je pivo. Zde si připíjí s Påskebrygem, druhem velikonočního piva, které se vaří jen v tomto období.
Finsko
Ve Finsku jsou Velikonoce vnímané jako způsob, jak se zbavit zlých duchů. Na Velkou sobotu se zapalují ohně, aby se tyto negativní existence vyhnaly. Na Velikonoční neděli se děti účastní honby za čokoládovými vejci. Na stole je velikonoční mämmi, pudink se žitnou moukou, pomerančem a melasou, který se připravuje nejméně čtyři dny před Velikonocemi a podává se k obědu.
Francie
V některých oblastech na venkově ctí tradice podobné našim a kostelní zvony přestanou zvonit v období od Zeleného čtvrtku do velikonočního rána. Traduje se, že podle starodávného zvyku zvony létají do Říma, aby byly svědky oznámení papeže o vzkříšení Ježíše. Po velikonoční mši se děti pobaví při hledání vajíček a pamlsků ukrytých v křoví.
Německo
Německo vyniká oslavami Zeleného čtvrtku. Během velikonočního oběda se konzumuje pouze zelené jídlo, včetně slavné bylinkové polévky (jarní cibulka, řeřicha, pampeliška, špenát, pórek, šťovík a petržel). Čokoládová vejce zde nejsou příliš populární. Jako dezert se podává koláč s moučkovým cukrem nebo sypáním na povrchu.
Řecko
V Řecku, stejně jako v Itálii, chodí věřící na Velikonoční noc do kostela. Oslava mše se odehrává úplně ve tmě. Každý věřící zapaluje požehnanou svíčku, kterou si přináší z domova. Po dvou dnech přísného půstu následuje oběd se soupa mayeritsa (řecká velikonoční polévka), doprovázená řeckou rýží, červeně zbarvenými vejci a chlebem.
Anglie
Zde se Velikonoce slaví opravdu jedinečným způsobem. Typickým zvykem je hra, která by se dala nazvat „kutálení vajec“ (Egg Roll). Jedná se o starodávnou populární hru, ve které si děti válejí zdobená vajíčka uvařená natvrdo z kopce. Poté je musí pronásledovat, aby je shromáždily v cílové čáře. Nejrychlejší vyhrají spoustu čokoládových králíků a čokoládových vajec. Čokoládu doprovází malá horká buchta se skořicí a rozinkami, přelitá křížem z cukrové polevy, který připomíná Kristovo utrpení.
Rusko
V Rusku jsou velikonoční tradice trochu morbidní. Víte, kde se slaví s rodinou? Na hřbitově. Místo toho, aby byl připraven velikonoční oběd, se na hrobě příbuzného pořádá bohatý piknik, kde se konzumuje mnoho pokrmů z masa, ryb a hub. Typickým dezertem je zde kulitch, sladká tvarohová buchta. (Pravoslavné Velikonoce se občas opozdí o týden, pro jejich stanovení je používaný starý juliánský kalendář a speciální tabulky zvané paschálie)
Polsko, Maďarsko
Starověký obřad Velikonočního pondělí se slaví i v Polsku, Maďarsku, a to podobně jako u nás. Chlapci kropí dívky pramenitou vodou (někdy celými kbelíky s vodou), popřejí jim plodnost a na oplátku dostanou vajíčka a sladkosti, čímž se jim vrátili přání plodnosti a krásy. Podobné zvyky se u nás dodržují například na Moravě.
Španělsko
Oslavy ve velmi katolickém Španělsku se krajově liší. Semana Santa v Seville je nejdůležitější. Tradice diktují, že procesí se konají na památku Kristova ukřižování. Muži s kapucí zvanou Nazarenos v rytmu bubnů nosí na ramenou sochy Madony a svatých. Pokud jde o jídlo, treska je tradičním pokrmem po celém Španělsku.
Švédsko
Ve Švédsku jsou Velikonoce směsí Halloweenu a svátku Befany (hodná čarodějnice). Podle tradice předků se děti oblékají jako velikonoční čarodějnice – påskkärringar, které létají na koštěti. Při této příležitosti chodí s koštětem a klepáním na dveře obydlí žádají o bonbóny nebo čokoládu.
Izrael
Když už mluvíme o Velikonocích, i když to není v Evropě, nelze opomenout Izrael. Zde se slaví židovský Pesach. Svátek připomíná osvobození z otroctví v Egyptě, událost, která vedla k nezávislému životu izraelského lidu a která byla prvním krokem k vyhlášení božského zákona. Typickým pokrmem je matzah, tvrdý chléb, který nahrazuje měkký a chutný chléb každodenního života. Rituál konzumace tohoto jídla má sloužit jako připomínka, že svoboda je jako tvrdý chléb. Odstranění droždí, které činí chléb měkkým, může představovat potřebu osvobodit se od otrockého života a také od pokušení, která číhají v hlubinách lidské duše.
