Vaše fotky nám vyrazily dech. Polární záře v Česku trhala rekordy

Jsou okamžiky, kdy vám příroda připomene, že žijete na planetě, která je součástí něčeho mnohem většího. Noc z pondělí na úterý 20. ledna 2025 byla přesně taková. Tisíce Čechů vyšly ven s fotoaparáty a smartphony, aby zachytily něco, co většina z nás zná jen z dokumentů o Skandinávii – polární záři v plné kráse.

Nebylo to poprvé, co se aurora borealis ukázala nad naším územím. Ale tentokrát šlo o něco jiného. Záře byla tak intenzivní, že ji šlo pozorovat prakticky z celé republiky – od Krkonoš přes střední Čechy až po Ostravsko. A co je podstatné: nebyla to jen mdlá červená skvrna na severním obzoru, jak to u nás obvykle bývá. Tentokrát se nad hlavami rozprostřely sytě rudé závoje, nad nimiž se místy objevila i jasná zelená vrstva.

Kosmické beranidlo

Co vlastně způsobilo tak výjimečnou podívanou? Vysvětlení je překvapivě komplexní. Astronomka Božena Solarová z Planetária Ostrava popsala mechanismus, který stál za celým jevem:

Byl to spíše stlačený sluneční vítr, co byl o něco hustší než obvykle.

Představte si to jako řetězovou reakci ve vesmíru. Slunce vyslalo rychlou vlnu koronální hmoty – obrovský mrak nabité plazmy. Ten dohnal a stlačil už tak zahuštěný proud slunečního větru, který směřoval k Zemi. Výsledkem byla geomagnetická bouře takové intenzity, že aurorální ovál – oblast, kde se polární záře běžně vyskytuje – se dramaticky rozšířil daleko na jih.

Chemie v horních vrstvách atmosféry

Barvy, které lidé pozorovali, nejsou náhodné. Každý odstín vypovídá o tom, co se děje vysoko nad našimi hlavami. Dominantní červená pochází z atomů kyslíku ve vyšších vrstvách atmosféry – zhruba 200 až 400 kilometrů nad zemí. Když vysokoenergetické částice ze Slunce narazí na tyto atomy, excitují je, a při návratu do základního stavu atomy vyzáří světlo.

Zelená barva, která se tentokrát objevila nad červenou vrstvou, vzniká podobným procesem, ale v nižších výškách kolem 100 až 200 kilometrů. Ti nejpozornější pozorovatelé měli podle Solarové štěstí spatřit i vlnění závoje.

Srovnání s květnem 2024

Pro zasazení do kontextu: Česko zažilo výraznou polární záři také v květnu 2024. Ale lednová událost ji podle odborníků překonala. „Především ji nyní bylo možné srovnat s úkazy viditelnými v severských zemích, jako jsou Norsko a Island,

To je pro naši zeměpisnou šířku skutečně mimořádné. Česká republika leží příliš daleko od polárního kruhu, než aby polární záře patřila k běžným jevům. Obvykle se u nás projevuje jako sotva patrná načervenalá záře na severním horizontu, snadno zaměnitelná se světelným znečištěním z měst.

Překvapení pro předpovědní modely

Zajímavé je, že intenzita záře zřejmě překvapila i odborníky.

Nelze zatím sdělit, zda vznikne další podobně intenzivní polární záře v následujících nocích,

Dobrá zpráva je, že navzdory síle geomagnetické bouře nebyly hlášeny žádné vážné dopady na infrastrukturu. Energetické sítě, satelitní komunikace ani GPS systémy nezaznamenaly rozsáhlé výpadky. Zda to bylo díky připravenosti nebo štěstí, zůstává otázkou.

Jedno je ale jisté: noc z 19. na 20. ledna 2025 se zapíše do paměti všech, kteří měli možnost záři spatřit. A možná nám připomněla, že občas stojí za to zvednout oči k obloze – nikdy nevíte, co vám vesmír právě chystá.