Tenhle ošklivý přístroj byl za socialismu v každé domácnosti. Dnes za něj dostanete od sběratelů až 10 000 Kč
Kdo zažil sedmdesátá a osmdesátá léta, ten si vzpomene. Těžký přístroj v bakelitovém nebo plechovém provedení, který při spuštění začal intenzivně hřát a vydávat charakteristický zvuk. Po pár minutách se celá místnost zaplnila specifickou vůní ozonu. Domácí horské slunce bylo standardním vybavením téměř každé československé domácnosti.
Zimní dovolené u moře neexistovaly, komerční solária byla sci-fi. Pokud chtěli lidé doplnit vitamin D nebo získat trochu barvy do tváře, neměli jinou možnost. Děti usazené v povinných plastových brýlích – nejčastěji v zelené variantě – seděly před bzučícím boxem podle přesně stanoveného časového rozvrhu. Rodiče věřili, že UV záření posílí imunitu a ochrání potomky před nachlazením.
Od ikony k nebezpečnému reliktu
Minisolárium plnilo v socialistických bytech hned několik rolí najednou. Sloužilo k celoročnímu opálení obličeje, dezinfekci vzduchu i podpoře tvorby vitaminu D. Dnes už ale víme, že jeho používání nebylo tak nevinné, jak se tehdy zdálo.
Hlavní problém tkví v typu záření. Původní modely produkovaly UV-C paprsky, které dnes lékařská věda označuje za zdraví škodlivé. Poškozují oční rohovku i pokožku. K tomu přidejte onu typickou ozonovou stopu, která v místnosti vydržela ještě dlouho po vypnutí. Dnešní solária a infralampy už samozřejmě fungují na zcela jiných, nesrovnatelně bezpečnějších principech.
Po roce 1989 skončila valná část těchto přístrojů tam, kam patřila – ve sklepích, na půdách nebo přímo v kontejnerech. Lidé je nahradili západní elektronikou a na staré bzučící boxy rychle zapomněli. Jenže čas ukázal, že nostalgické předměty z minulého režimu mají své sběratelské kouzlo.
Cenová mapa podle stavu a vzácnosti
Aktuální trh s retro elektronikou nabízí za zachovalá horská slunce částky, které mnohé překvapí. Rozhodující je technický stav, funkčnost a především kompletnost příslušenství. Podívejme se na konkrétní cenové kategorie.
Nejnižší pásmo (300-500 Kč): Zde najdete přístroje v takzvaném nálezovém stavu. Obvykle jsou poškrábané, zaprášené, často nefunkční nebo s prasklou UV výbojkou. Chybí u nich originální kabel, brýle i krabice. Kupující si je pořizují spíše jako dekoraci nebo na náhradní díly.
Střední kategorie (700-1 500 Kč): Tady se pohybuje většina běžných modelů značek jako Chirana Sirius, Mikrolux nebo Uvir. Přístroje jsou plně funkční, mají originální napájecí kabel a často i zelené ochranné brýle. Vyšší částky dosahují kusy s kompletním balením včetně polystyrenu, krabice a návodu.
Vrchol cenové pyramidy (2 890-10 000 Kč): Do této skupiny patří dvě odlišné kategorie. První tvoří nové, modernizované verze Chirana Sirius R02 UVIR čtvrté generace, které se prodávají v e-shopech se zárukou za cenu kolem 3 000 Kč.
Druhou skupinu představují sběratelské rarity – historické lékařské přístroje na vysokých stojanech typu Original Hanau nebo funkcionalistické kousky značky Perihel z první poloviny 20. století. Částku blížící se deseti tisícům dosáhnou pouze exempláře v absolutně panenském stavu – nikdy nerozbalené, s původním záručním listem a razítkem z tehdejší prodejny Elektra.
Co říkají sběratelé
Koupil jsem si Chiranu Sirius v původní krabici za 1 200 korun. Funguje perfektně, má všechny trubice a dokonce i originální brýle. Nepoužívám ho, ale jako kousek historie má v mé sbírce retro elektroniky svoje místo.
Fenomén horského slunce ukazuje, jak se mění vnímání běžných předmětů. Co bylo před třiceti lety obyčejným spotřebičem, dnes budí nostalgii a sběratelský zájem. Pokud tedy při úklidu pozůstalosti narazíte na bzučící box s typickým zápachem, rozhodně ho nelikvidujte unáhleně. Může to být zajímavý zdroj příjmu.
