Starožitníci vykupují mlýnky na kávu kolem 20 000 Kč/kus. Nejcennější jsou s porcelánovými komponenty
Řeč je samozřejmě o klasických ručních mlýncích na kávu. Tyto nádherné stroje s dřevěným tělem, mosaznou kličkou a litinovým vnitřkem byly po desetiletí srdcem každé československé domácnosti. Než se objevily elektrické přístroje, znamenala příprava kávy rituál plný trpělivosti a síly v rukou. Každé otočení kličkou uvolňovalo omamné aroma, které se zapsalo do paměti snad každého z nás.
Mlýnky nebyly jen obyčejným kuchyňským náčiním, ale symbolem rodinné pohody, klidu a poctivého řemesla, které vydrželo sloužit bez jediné poruchy celá desetiletí. Dnes, v době plastové a digitální, v nás tyto mechanické skvosty probouzejí hlubokou nostalgii po dobách, kdy věci měly svou duši a trvalou hodnotu.
Od prvorepublikové elegance po socialistický bakelit: Kde se rodili čeští šampioni
Historie výroby kávomlýnků na našem území je fascinujícím příběhem českého průmyslového umu. Mezi nejzářivější hvězdy patřila značka Lodos (jejíž název vznikl ze zkratky Lomnické domácí stroje), která dodnes reprezentuje špičkovou kvalitu z Podkrkonoší. Zapomenout nesmíme ani na legendární slévárny Porkert, které dodávaly mlýnkům nezničitelná mlecí ústrojí.
V období socialismu se pak zrodil fenomén jménem Tramp – ikonický bakelitový mlýnek, který nesměl chybět v batohu žádného trempa či chataře. Na našem trhu se těšily obrovské popularitě také precizní německé mlýnky Leinbrock či francouzské Peugeot Frères. Každý z těchto výrobců vtiskl svým produktům jedinečný design, od elegantních dřevěných krabiček s intarziemi až po nádherné nástěnné porcelánové mlýnky s modrým dekorem, které často nesly značku slavné keramičky Ditmar Urbach.
Detektivní pátrání na půdě: Jak odlišit běžný kousek od sběratelského svatého grálu?
Ne každý mlýnek nalezený v krabici na půdě vám zajistí pohádkové bohatství, ale některé detaily mohou jeho cenu vystřelit strmě vzhůru. Sběratelé se zaměřují především na technický stav mlecích kamenů, kompletnost (původní klička, nepoškozený šuplík na namletou kávu, mosazné víčko) a celkovou zachovalost laku či dýhy. U nástěnných porcelánových mlýnků je klíčová absence jakýchkoliv prasklin a oťuků na porcelánové nádobce.
Jak ale upozorňují odborníci, internetem se často šíří mýty o astronomických výkupních cenách. „Lidé k nám neustále nosí staré kávomlýnky a dožadují se tisícových částek, protože si na internetu přečetli, jak jsou vzácné. Pravda je taková, že 99 % mlýnků, které lidé doma mají, jsou masově vyráběné kousky z první republiky nebo socialismu. Jejich hodnota je čistě dekorativní, kolem 300 až 800 korun. Aby měl mlýnek hodnotu přes deset tisíc, muselo by jít o špičkově zachovalý empírový či biedermeierovský unikát z poloviny 19. století, nebo o obří litinový mlýnek z tehdejších koloniálů.“
Pokud tedy vlastníte běžný dřevěný mlýnek Lodos či Porkert, jeho reálná tržní cena se pohybuje mezi 300 Kč a 1 500 Kč. Nástěnné porcelánové mlýnky Ditmar Urbach či Leinbrock v dobrém stavu pak dosahují na 1 500 Kč až 3 500 Kč. Hranici 10 000 Kč překračují pouze extrémně vzácné, ručně malované a zcela nepoškozené kusy. Skutečné unikáty z období Biedermeieru (kolem roku 1850) či velké litinové obchodní stroje však mohou na aukcích vyšplhat na 4 000 Kč až 17 000 Kč, výjimečně u unikátních muzejních kusů až na 25 000 Kč.
Jak s nalezeným pokladem naložit a nespálit se?
Pokud doma takový mlýnek objevíte, nejlepší cestou k prodeji jsou specializované aukční portály jako Aukro nebo sběratelská fóra, kde se scházejí skuteční nadšenci. Kamenná starožitnictví totiž kvůli přesycení trhu vykupují běžné kousky jen za symbolické stokoruny (100 Kč až 500 Kč), případně je odmítají úplně.
Na internetových diskusích se proto často objevuje zklamání z nerealistických očekávání vyvolaných bulvárními články. „Zase jeden z těch článků, co z lidí dělají hlupáky. Našel jsem na půdě přesně ten mlýnek, o kterém psali, že má hodnotu 20 tisíc. Nadšený jsem s ním běžel do starožitnictví v Praze. Pán se mi vysmál, že jich tam má v krabici deset a jestli mu ho tam nechám za dvě stovky, tak ho vezme. Tyhle lži jenom tahají lidi za nos.“
Přesto mají tyto mlýnky obrovskou hodnotu – pokud ne finanční, pak rozhodně citovou. Pohled na krásně zrestaurovaný kousek na poličce v kuchyni vám totiž pokaždé připomene hřejivé vzpomínky na dětství. Zkuste prohledat půdu nebo staré skříně na chalupě, možná tam na vás čeká zapomenutý svědek starých časů. Máte doma ještě funkční ruční mlýnek po babičce, nebo už u vás vyhrála moderní technika?
