Nízkosacharidová dieta: Vylepší se vám zdravotní stav a jako příjemný důsledek ještě zhubnete

Nízkosacharidová dieta: Vylepší se vám zdravotní stav a jako příjemný důsledek ještě zhubnete
Název nízkosacharidová dieta není přesný. Nejedná se totiž o dietu, ale o dlouhodobý styl stravování. Pokud se jej naučíme a zvykneme si na něj, vylepší se náš zdravotní stav. A jako příjemný důsledek ještě zhubneme. Jak na to?

Nízkosacharidové stravování

Co vlastně znamená termín nízkosacharidové stravování neboli LC (low carb)? Jak název napovídá, je to snaha o co nejnižší příjem sacharidů a vysoký příjem kvalitních tuků. Proto se také setkáváme s označením LCHF (low carb, high fat). V klasické sacharidové stravě tělo čerpá energie ze sacharidů – cukru, obilovin, ovoce.

Pokud tyto potraviny vyřadíme, musíme zajistit jiný zdroj energie. A to jsou právě kvalitní tuky. Taková strava vede k celkovému ozdravení organismu a také ke ztrátě nadbytečných kilogramů.

Základním pravidlem je vyřazení potravin s vysokým obsahem sacharidů, Zdroj: Dragana Gordic / Shutterstock

Zásady LC stravování

Základním pravidlem je vyřazení potravin s vysokým obsahem sacharidů. Nejhorší sacharid je cukr, to už je dnes známé. Můžeme se setkat i s termínem bílý jed. Ke škodlivému cukru řadíme i cukr kokosový nebo třtinový, ale také med. Ovšem nežádoucí sacharidy jsou obsaženy i ve spoustě dalších potravin. Kromě sladkostí je to pečivo, brambory, rýže, mouka a většina ovoce.

Nesmíme zapomenout ani na nápoje. Velké množství sacharidů obsahuje i naše oblíbené pivo, o škodlivosti slazených, barvených a navoněných limonád snad ani není třeba mluvit.

A co tedy budeme jíst kromě výše uvedených „zakázaných“ potravin? Největší podíl by měla na talíři zaujímat zelenina, a to zelenina s nízkým obsahem sacharidů: brokolice, květák, lilek, zelené fazolky, salátová okurka, cuketa. V menším množství červená řepa, cibule, celer, petržel, dýně, mrkev.

Jako náhradu brambor můžeme konzumovat batáty, obsah sacharidů je sice stejný jako u brambor, ale mají nízký glykemický index, výhodou je absence solaninu a vysoký obsah vitaminu A. Kromě batátů můžeme jíst opravdu hodně zeleniny, je to důležitý zdroj vlákniny.

A dobrá zpráva pro masožravce: v LC stravě můžete konzumovat jakékoliv maso, a to i tučné – už víme, že tuky jsou zdrojem energie. Samozřejmě se vyhneme nekvalitním uzeninám.

Nutnou složkou stravy jsou bílkoviny, Zdroj: New Africa / Shutterstock

Množství a skladba stravy

Nutnou složkou stravy jsou bílkoviny. Bez těch se náš jídelníček neobejde, protože bílkoviny jsou stavební látky buněk. Maso, ryby, vejce a mléčné výrobky jsou hlavním zdrojem bílkovin. Ideální denní příjem je 70–100 g, záleží na pohlaví a zátěži organismu. Je třeba zdroje bílkovin střídat. Množství potravin obsahujících bílkoviny se v LC nijak neliší od běžné stravy, pokud jsme už dříve jedli správně. Tady zvyklosti měnit nemusíme. Jiné je to se sacharidy.

Denní příjem sacharidů by měl být kolem 80 g. Pokud snížíme příjem sacharidů na takovou hodnotu, musíme je nahradit tuky. Tuky mají oproti sacharidům ještě další výhodu – vysokou sytící schopnost, takže hlad přichází daleko později než při sacharidovém stravování. Množství konzumovaných tuků zaleží na fyzické aktivitě, zdravotním stavu a také na našich cílech – zda a kolik chceme zhubnout.

Přínosy LC stravování

Zlepšení celkového stavu a fyzické kondice, hubnutí díky zmenšování tukových zásob, nižší hladina cukru v krvi, snížení vysokého krevního tlaku, čistá pleť, ústup potíží trávicího traktu, ústup migrén, uvádí se i zlepšení duševního zdraví a vliv na plodnost.

Kdy je třeba opatrnost

Většina lidí může bezpečně začít s LC stravováním. Opatrnost je na místě v případě, že užíváte léky na cukrovku (především inzulín), léky na vysoký tlak. Maminky si dají pozor i při kojení. V těchto případech se poraďte se svým lékařem.

Vyznavači LC stravy kladou důraz i na charakter a původ potravin, to znamená doporučení pokud možno nekonzumovat průmyslově zpracované potraviny, snažit se nakupovat lokální suroviny. A také jíst jenom když máme hlad, nepřejídat se, ale ani nehladovět. Skvělá rada je také dodržovat jednu delší přestávku mezi jídly (12–14 hodin), obvykle přes noc.

 

Zdroje: