Nejvýhodnější lyžařský areál v Evropě leží hned u našich hranic. Špičkové sjezdovky a ceny nižší než v Česku
Když jsem loni v únoru procházel ceníky českých skiareálů, měl jsem pocit, že se dívám na nabídku alpských středisek. Jenže bez alpských hor. Špindlerův Mlýn za 1800 korun na den, Klínovec těsně pod patnáct stovek – a k tomu fronty, které vám spolehlivě ukrojí hodinu z lyžařského dne. Tehdy jsem poprvé vážně začal zkoumat, co se děje za polskými hranicemi.
Čtyřicet kilometrů sjezdovek a lanovky jako z budoucnosti
Szczyrk Mountain Resort není žádný nováček, ale v posledních letech prošel proměnou, která z něj udělala něco úplně jiného. Čtyřicet kilometrů propojených sjezdovek, moderní desetimístné kabinkové lanovky, vyhřívané sedačky s bublinami – to jsou parametry, které v Česku jednoduše nenajdete. Naše největší areály se pohybují kolem 25–30 kilometrů tratí, a co se týče přepravní infrastruktury, často stále spoléháme na techniku, která pamatuje lepší časy.
Sjezdovka FIS na Jaworzynie nabízí převýšení přes 600 metrů na délce čtyř kilometrů. Pro srovnání – to je parametr, který byste v českých podmínkách hledali marně. A nejde jen o jednu trať. Celý areál kombinuje mírné modré sjezdovky pro rodiny s dětmi s náročnými černými trasami pro zkušené lyžaře.
Matematika, která dává smysl
Pojďme k číslům, protože právě ta vypovídají nejvíc. Skipas v Szczyrku v předprodeji přes systém Gopass vychází na 140–180 zlotých, tedy zhruba 800–1000 korun. Ve Špindlerově Mlýně zaplatíte v hlavní sezoně 1500–1800 korun. To je rozdíl 40–50 procent – a to mluvíme o areálu s výrazně lepší infrastrukturou.
Jak je to možné? Částečně jde o nižší provozní náklady v Polsku, částečně o strategii vlastníka – Tatry Mountain Resorts sází na objem. Raději prodají víc skipasů za nižší cenu, než aby maximalizovali marži na každém zákazníkovi. Je to přístup, který české areály zatím příliš neoslovil.
Oběd bez nutnosti brát si hypotéku
Co mě osobně na českých horách vždycky trápilo nejvíc, je gastronomie. Ne kvalitou – smažený sýr je smažený sýr – ale cenami. V Szczyrku se v restauracích přímo na svahu najíte za 200–300 korun včetně nápoje. Pivo vychází na 60–90 korun. V českých areálech si za půllitr na sjezdovce připlatíte klidně dvojnásobek.
Není to o tom, že by Poláci měli horší suroviny nebo menší porce. Jde o celkovou cenovou hladinu a také o to, že tamní provozovatelé nepovažují hladové lyžaře za snadnou kořist.
Večerní lyžování, které stojí za to
Szczyrk provozuje jednu z nejdelších osvětlených sjezdovek ve střední Evropě – přes pět kilometrů tratě pod umělým osvětlením. To není malý osvětlený plácek pro děti, jak to známe z mnoha českých středisek. Je to plnohodnotné večerní lyžování na upraveném manšestru, které vám prodlouží den na svahu o několik hodin.
Pro rodiny s dětmi nebo pro ty, kdo přijedou jen na víkend, je to zásadní bonus. Místo aby lyžařský den skončil ve čtyři odpoledne, můžete pokračovat až do večera.
Kde je háček?
Bylo by naivní tvrdit, že Szczyrk nemá žádné nevýhody. O víkendech tam míří celé jižní Polsko a fronty u lanovek mohou být znatelné. Přepravní kapacita areálu sice přesahuje 20 000 osob za hodinu, což je číslo, o kterém se českým střediskům ani nesní, ale i tak platí základní pravidlo: kdo může, jezdí ve všední dny.
Další věc je vzdálenost. Z Prahy je to zhruba pět hodin autem, z Ostravy necelé dvě. Pro obyvatele východní části republiky je to vlastně blíž než Špindl.
Co to znamená pro české lyžování?
Szczyrk není ojedinělý případ. Je to součást širšího trendu, kdy polské a slovenské areály masivně investují do infrastruktury a zároveň udržují přijatelné ceny. Tatry Mountain Resorts plánují v příštích letech investice v řádech desítek milionů eur – nové lanovky, rozšíření zasněžování, lepší zázemí pro rodiny.
České skiareály mezitím často spoléhají na to, že domácí lyžaři nemají kam jinam jet. Jenže hranice jsou otevřené a informace o alternativách se šíří rychle. Možná je načase, aby i naši provozovatelé začali přemýšlet jinak.
Nebo možná ne. Možná budeme dál platit alpské ceny za podhorské podmínky a říkat si, že aspoň nemusíme nikam daleko. Volba je na každém z nás.
