Muž na Pardubicku našel na procházce 7 000 zlatých mincí za 10 000 000 Kč
Jak se ukázalo, první mince ležely přímo na povrchu, kam je předtím rozryla divoká zvěř. Muž jich na místě zvedl přes dvě stovky a během pouhých několika minut mu plně došlo, že před sebou nemá žádný běžný nález. V té chvíli stál před klíčovým rozhodnutím, zda si nález nechat, nebo zavolat odborníky.
Vybral si správnou cestu a tento jediný telefonát změnil úplně všechno. Místo toho, aby v neodborném sbírání pokračoval, zavolal archeology. Tímto krokem odstartoval jednu z největších záchranných akcí posledních let, která vedla k celkovému zachování vzácného historického svědectví.
Průzkum na louce a honička s nelegálními hledači
Po oznámení nálezu na místo neprodleně vyrazili odborníci z Regionálního muzea v Litomyšli. Na louce u Vysoké u Jevíčka okamžitě začal systematický a detailní průzkum. Archeologové nasadili detektory kovu, prováděli pečlivé prohledávání země a každý jednotlivý nález byl přesně označen. Počet objevených kusů rostl neuvěřitelným tempem a konečné číslo se nakonec zastavilo na hodnotě 7 099 mincí. Takto masivní rozsah nemá v posledních letech na celém území Moravy žádné srovnání.
Celý zásah se však neodehrával v naprostém klidu v laboratoři. Jakmile se totiž informace o obrovském pokladu dostala ven, naleziště začalo přitahovat nežádoucí pozornost. Na místo dorazili další hledači, kteří nerespektovali práci odborníků ani policejní pásky, jimiž byl prostor ohraničen. Archeologové se tak kromě své vědecké práce museli potýkat s velmi nepříjemnými situacemi. Museli nezvané vetřelce z místa vyhánět a opakovaně volat na pomoc policii. V jednu chvíli se situace vyostřila natolik, že kolem lesa probíhala doslovná honička. Celý zásah muzejníků tak nebyl pouze o mravenčí archeologické práci, ale proměnil se v napínavou ochranu naleziště před nelegálními vykradači.
Jaká je pravda o složení a hodnotě pokladu?
Okolo tohoto nálezu se občas objevují poněkud zkreslené zprávy, které hovoří o tom, že šlo výhradně o sedm tisíc čistě zlatých mincí v hodnotě deseti milionů korun. Pokud se však podíváme na čistá fakta, realita je trochu jiná, i když stále nesmírně fascinující. Odborná analýza ukázala, že v celém souboru převládá stříbro, zatímco menší část pokladu tvoří zlato. Pokud jde o finanční vyčíslení, kulturní význam pokladu se v dnešních cenách pohybuje v řádech milionů korun.
Samotná historická hodnota tohoto souboru je obrovská. Nalezené mince představují úžasnou sondu do evropského obchodu, protože putovaly napříč celým tehdejším kontinentem. V souboru se sešly ražby z nejrůznějších koutů tehdejší Evropy – od italských měst včetně Benátek přes Nizozemí až po oblasti nacházející se v dnešní Litvě.
Celý komplet pokrývá poměrně dlouhé časové období:
- Většina mincí pochází z konce 16. století a z první poloviny 17. století.
- Našly se však i kousky výrazně starší.
- Nejstarší mince se datuje až do první poloviny 15. století.
V době, kdy byl poklad uložen do země, představoval obrovské jmění. Jeho tehdejší hodnota byla tak vysoká, že odpovídala desítkám hospodářských zvířat nebo mohla sloužit k financování velkých obchodních transakcí.
Kdo ukryl obrovské jmění mimo hlavní cesty?
Kdo byl původním majitelem tohoto bohatství a proč ho nechal zakopané v zemi? To je otázka, na kterou přesná odpověď zatím chybí, avšak archeologové na základě indicií vypracovali velmi pravděpodobnou teorii. Podle nich šlo nejspíše o majetek obchodníka. Místo, kde byl poklad objeven, totiž v tehdejší době sloužilo jako pastviny nebo les, což znamenalo, že se nacházelo mimo hlavní cesty. Bylo to tedy ideální, nenápadné místo pro bezpečné úkryty.
Výzkum navíc naznačuje, že majitel neschoval všechny peníze najednou. První část mohl ukrýt kolem roku 1669 a k tomuto základu další mince přidal o pár let později. Proč se ale pro své celoživotní úspory už nikdy nevrátil? Důvod zůstává zahalen tajemstvím. Odborníci uvažují o scénářích, které byly v té době běžné – mohlo jít o náhlou nemoc, válečné útrapy nebo předčasnou smrt. Jisté je jen jedno: původní majitel se pro své peníze již nikdy nevrátil.
Rozhodnutí, které si zaslouží odměnu
Skutečnost, že se poklad dochoval v takto ucelené a kompletní podobě, je zásluhou výhradně samotného nálezce. Tento muž, který se rozhodl zůstat v anonymitě, projevil přístup, který odborná veřejnost oceňuje dodnes. Jakmile si totiž uvědomil rozsah toho, co pod nohama našel, přestal sám kopat a zavolal odbornou pomoc. Archeoložka Jana Němcová později potvrdila, že právě tento zodpovědný krok byl naprosto klíčový.
Díky němu totiž zůstala zachovaná přesná poloha mincí v zemi a vědci mohli prozkoumat i další detaily, které mají pro moderní archeologii zásadní význam. Tento postup umožnil provést celý výzkum přesně tak, jak má vědecky probíhat, což se v praxi bohužel nevidí často.
