Ani Tesco ani Penny. Srovnali jsme ceny potravin v supermarketech a vítěz vyšel jednoznačný
Tento rozsáhlý test a srovnání cen realizovala redakce arecenze, která se zaměřila na detailní monitoring čtyř velkých řetězců.
Co všechno obsahoval testovací nákupní košík?
Cílem celého průzkumu bylo nasimulovat klasický nákupní košík složený z běžných potravin, které průměrná rodina kupuje téměř každý týden. Záměrně se tedy vynechalo jakékoliv luxusní zboží, drahé delikatesy nebo specifické prémiové produkty. Šlo o úplně obyčejný, standardní nákup, který tvoří absolutní základ každodenního fungování běžné domácnosti.
V testovaném nákupním košíku proto nesměly chybět položky z různých kategorií. Z pečiva se jednalo o klasický chléb a obyčejné rohlíky. Mléčné výrobky reprezentovalo mléko, máslo, sýr eidam a jogurty. Z oblasti masa a základních bílkovin byla do srovnání zařazena kuřecí prsa a čerstvá vejce.
Nezapomnělo se ani na trvanlivé potraviny, kam patřily těstoviny, rýže, mouka, cukr a rostlinný olej. Z čerstvých potravin košík obsahoval brambory, banány a jablka. Celý nákup pak doplňovaly produkty jako šunka, kečup, minerální voda a ze základní drogerie také toaletní papír. Tento mix produktů reprezentuje přesně to, co většina z nás dává do vozíku automaticky bez dlouhého přemýšlení. O to zajímavější jsou výsledné sumy, které se na konci nákupu objevily na pokladním displeji.
Kdo drží základní laťku nejníže?
První fáze srovnání se zaměřila výhradně na běžné ceny bez jakýchkoliv slev, akčních letáků či speciálních věrnostních programů. Tedy na situaci, kdy jdete do obchodu v běžný den a koupíte zboží za jeho standardní cenovku, aniž byste se dívali na barevné akční štítky. V této kategorii se ukázaly poměrně jasné rozdíly.
Při sečtení standardních cen vyšel vůbec nejlevněji v Lidlu, kde celý tento základní nákup stál přibližně 1 470 korun. Na druhém místě se umístilo Tesco s celkovou částkou okolo 1 540 korun. V těsném závěsu za ním pak skončil Albert, kde nákup totožných položek vyšel zhruba na 1 560 korun. Jako nejdražší z celého testu se ukázala Billa, ve které zákazník za stejný nákupní košík zaplatil asi 1 650 korun.
Při pohledu na tato čísla je zřejmé, že rozdíl mezi nejlevnějším a nejdražším řetězcem dělal téměř dvě stovky. To už je částka, která při pravidelném týdenním nákupu dokáže v měsíčním rozpočtu rodiny udělat viditelnou stopu. Zatímco v jednom obchodě ušetříte, v jiném necháte peníze navíc jen kvůli tomu, že nakupujete za základní ceny.
Akční ceny a věrnostní nabídky
Mnohem zajímavější situace však nastala ve chvíli, kdy se do hry zapojily slevové akce a věrnostní nabídky. V českém prostředí jsou slevy obrovským fenoménem a toto srovnání ukázalo, že sledovat akční letáky se zákazníkům skutečně vyplatí. Pořadí na jednotlivých příčkách se totiž v ten moment výrazně změnilo.
Pokud zákazník aktivně využil aktuální slevy a věrnostní programy, nejlevnější nákup v ten moment vyšel v Albertu. Celková cena tam za stejný košík potravin spadla na přibližně 1 050 korun. Původní vítěz běžných cen Lidl se kvůli slevovým rotacím propadl na druhé místo, když se jeho cenovka v akci dostala lehce nad hranici 1 100 korun.
Tesco se v akčním režimu umístilo jako třetí, přičemž konečná částka skončila jen o něco málo výše než u druhé příčky. Na chvostu se nicméně vůbec nic nezměnilo. Billa zůstala nejnákladnější volbou i po započítání všech slev – celková částka za nákup se zde pohybovala okolo 1 250 korun. I tak je ale vidět, že úspora oproti běžným cenám je v každém jednom obchodě naprosto masivní a přináší řádově stokorunové úspory na jednom jediném nákupu.
Kde jsou největší rozdíly a jak se chovají zákazníci?
Při detailnějším pohledu na konkrétní položky bylo zřejmé, že největší cenové výkyvy se netýkají ani tak mouky nebo cukru, jako spíše specifických kategorií zboží. Velké rozdíly byly vidět hlavně u másla, masa, sýrů nebo drogerie. Právě tyto komodity dokážou s konečnou cenou nákupu pořádně pohnout. Některé produkty měly v rámci akčních nabídek cenu nižší i o několik desítek procent, což v celkovém součtu udělá v peněžence znatelný rozdíl.
Ukazuje se, že právě tyto slevové akce dnes velmi výrazně ovlivňují chování zákazníků. Doba, kdy člověk nakoupil vše pod jednou střechou bez ohledu na cenu, je pro mnoho domácností minulostí. Mnoho lidí už nenakupuje vše v jednom obchodě, ale kombinuje několik řetězců podle aktuálních letáků. Klidně tak pro maso zamíří do jednoho supermarketu a pro mléčné výrobky či drogerii do druhého, pokud se jim to finančně vyplatí.
Strategie řetězců
Celý test velmi názorně ilustroval zajímavý fakt: nejnižší běžné ceny ještě automaticky neznamenají nejvýhodnější nákup při akcích. Každý řetězec totiž uplatňuje na českém trhu zcela odlišnou cenovou politiku a strategii, jak přilákat kupující.
- Některé řetězce drží stabilně nižší ceny dlouhodobě, takže zákazník má jistotu rozumného nákupu, i když zrovna nesleduje žádné aplikace nebo letáky.
- Jiné řetězce naopak lákají zákazníky hlavně na výrazné krátkodobé slevy, kdy vybrané produkty zlevní na minimum, zatímco běžné ceny si drží nastavené poměrně vysoko.
Pro běžnou domácnost tak může být rozdíl v měsíčních výdajích za potraviny poměrně výrazný, a to v řádu tisíců korun. Záleží pouze na tom, jak moc je spotřebitel ochotný plánovat, sledovat akční nabídky a přizpůsobovat svůj nákupní seznam tomu, co je zrovna v daném týdnu finančně nejvýhodnější. Výsledná čísla jasně dokazují, že prostor pro optimalizaci rodinného rozpočtu je v oblasti potravin stále obrovský a správným plánováním se dají ušetřit nemalé peníze.
