Meteorologové varují: Řítí se na nás jevy, jaké moderní historie ještě nezažila
Poslední květnové dny nabízejí počasí typické spíš pro červenec. Slunce bez mráčku a místami i tropické teploty však brzy vystřídá dynamičtější období. Od středy začne ze severu proudit chladnější vzduch, který vytvoří zajímavý teplotní kontrast – sever Čech se bude pohybovat kolem dvacítky, zatímco jih Moravy si ještě užije třicítky. Obloha zůstane převážně jasná, jen ojediněle se mohou objevit přeháňky.
Čtvrtek přinese plošný teplotní propad. Noční hodnoty klesnou na 4 až 9 °C a ani přes den se většina oblastí nedostane přes 24 °C. Letní hranice 25 stupňů zůstane pro většinu území nedosažitelná, některé lokality nepřekročí ani dvacítku. Jasné nebo polojasné nebe ale zaručí dostatek slunečního svitu.
Ochlazení nebude mít dlouhého trvání. Páteční noc sice ještě nabídne chladné ráno s teplotami mezi 4 až 9 °C, ale během dne se rtuť teploměru vyšplhá na 22 až 27 °C. Jasné počasí bez srážek vydrží až do večerních hodin.
Víkend se vrátí k létu, ale s bouřkami
Sobota a neděle opět přinesou letní teploty. Noční hodnoty se ustálí mezi 12 až 17 °C, přes den pak teploměry ukážou 25 až 30 °C. Sobotní ráno začne slunečně, postupně však přibude oblačnosti. Víkendové plány mohou zkomplikovat lokální přeháňky, bouřky a intenzivní srážky. Pro zahrádkáře a milovníky hub to ale bude vítaná změna – půda dostane potřebnou vláhu a v lesích se rozběhne houbařská sezona. Podobný srážkový režim lze očekávat i v červnu.
V Pacifiku se rodí klimatická hrozba
Zatímco Česko zažívá běžné jarní výkyvy, globální klima čelí nástupu mimořádně silného fenoménu El Niño. Jedná se o přirozený, periodicky se opakující cyklický jev v tropické části Tichého oceánu, během kterého dochází k výraznému oteplení povrchových vod ve střední a východní části Pacifiku a ke změně mořského proudění směrem k pobřeží Jižní Ameriky.
Tento proces má zásadní vliv na celou planetu, neboť zvýšené odpařování vody z teplého oceánu pohání tvorbu masivních bouřkových systémů. Světová meteorologická organizace předpovídá plný rozvoj tohoto jevu během letošního léta. Podle současných klimatických modelů má přicházející El Niño potenciál zvýšit průměrnou teplotu planety až o 0,5 °C, kvůli čemuž klimatologové používají termín „super“ El Niño.
„V novodobých dějinách lidstva jsme dosud nezažili silný či velmi silný jev El Niño za podmínek, kdy by globální teploty byly již předem tak vysoké,“
řekl klimatolog Daniel Swain.
Klimatologové z organizace World Weather Attribution upozorňují, že globální teploty v průběhu letošního a příštího roku překonají dosavadní historická maxima. Tento trend navazuje na uplynulé měsíce, kdy průměrné teploty povrchu Země v lednu, únoru a březnu dosáhly nejvyšších hodnot v historii měření. V důsledku souběhu dlouhodobého oteplování a silného cyklu El Niño lze v pozdějších měsících letošního roku a v roce 2027 očekávat zvýšený výskyt extrémních projevů počasí, jako jsou velmi silné povodně, sucha a lesní požáry.
Historické precedenty varují před dopady
Kombinace silného El Niña a vysokých teplot již v minulosti přinesla závažné globální dopady. Poslední aktivní fáze tohoto jevu v letech 2023 a 2024 vedla k tomu, že oba roky byly zaznamenány jako rekordně teplé, přičemž rok 2024 se stal nejteplejším rokem v historii měření. Podle analýzy Granthamova institutu v Londýně tehdejší vlny veder, sucha a povodně způsobily rozsáhlé ztráty na životech a donutily miliony lidí opustit domovy, což demonstrovalo rizika spojená s globálním oteplením o přibližně 1,3 °C oproti předindustriální éře.
Historie ukazuje, že velmi silné El Niño vyvolávalo katastrofální sucha i v dobách, kdy lidská činnost neprodukovala skleníkové plyny v takové míře. Příkladem je období let 1877 až 1878, kdy přehřátí Pacifiku způsobilo vznik tlakových níží, které zablokovaly srážky nad pevninou a vyústily v rozsáhlé hladomory s miliony obětí v Číně či Brazílii. V současných podmínkách mohou být dopady sucha ještě vážnější.
Geopolitika zesiluje klimatická rizika
Klimatické hrozby se prolínají s nestabilní mezinárodní situací. Maximo Torero, hlavní ekonom FAO, upozorňuje na krizi v Hormuzské úžině. Tento strategický průliv představoval před americko-izraelským útokem na Írán klíčovou tepnu globálního obchodu.
- 45 % celosvětového obchodu s některými zásadními zemědělskými komoditami procházelo tímto průlivem
- Přibližně třetina globálního obchodu s hnojivy směřovala touto trasou
Pokud budou farmáři na celém světě v důsledku logistických blokád a sucha hospodařit s omezeným množstvím hnojiv, povede to k nižším výnosům zemědělské produkce v letošním roce i v roce 2027. Tento výpadek v produkci následně vyvolá tlak na růst cen zemědělských komodit a zvýšení inflace u maloobchodních cen potravin na světovém trhu.
