Lidé narození v těchto měsících žijí nejdéle. Lékaři vysvětlují proč
Když padne řeč na to, že datum narození ovlivňuje délku života, většině lidí naskočí znamení zvěrokruhu a hvězdy. Medicína ale hledá odpovědi jinde v biologii a v prostředí, do kterého se dítě rodí. A statistiky z velkých demografických studií ukazují zajímavý vzorec: některé měsíce vycházejí lépe než jiné.
Proč na ročním období záleží
Jak může roční období rozhodovat o tom, zda někdo oslaví osmdesátku, devadesátku, nebo dokonce sté narozeniny? Žádná záhada v tom není. Klíčem je vliv vnějších podmínek na matku a vyvíjející se plod během těhotenství a také na první měsíce života po porodu.
Zásadní práci na toto téma zveřejnil odborný časopis o stárnutí. Demografové z Chicagské univerzity Leonid a Natalija Gavrilovovi v ní porovnávali tisíce stoletých lidí s jejich sourozenci a partnery. Z dat vyplynulo, že lidé narození na jaře mají nižší šanci dožít se sta let. Nejslabší výsledky vykazují právě březen, duben a květen.
Jarní děti přitom nejsou ničím znevýhodněné od narození. Rozdíl se rodí už před porodem. Jejich matky procházejí rozhodujícími fázemi těhotenství v hlubokém zimním období, kdy v populaci kolují chřipky, nachlazení a další virové infekce. Těhotná žena je v tu chvíli vystavena většímu riziku onemocnění s horečkami a oslabením organismu.
Zima navíc přináší minimum slunečního světla. Matce pak často chybí vitamin D přesně ve chvíli, kdy plod nejrychleji roste. Infekce nebo zánět během těhotenství mohou mírně zvýšit pozdější náchylnost dítěte ke zdravotním potížím. Není to žádný ortel, ale v populačních číslech se drobné rozdíly sčítají a ve vysokém věku mohou rozhodnout, zda někdo zůstane u průměru, nebo se dostane k mimořádné dlouhověkosti.
Podzim jako nejlepší start do života
Naopak lidé narození v září, říjnu a listopadu mají nejvyšší šanci dožít se velmi vysokého věku. Důvodů je několik a každý z nich souvisí s tím, co se dělo v čase před porodem a po něm.
Prvním je vitamin D a letní slunce. Matky rodící na podzim prožívají třetí trimestr v létě. Právě v něm plod rychle roste, dotvářejí se orgány, zpevňuje se kostra a formuje se nervová i imunitní soustava. Budoucí maminky tráví v létě víc času venku a jejich tělo si vitamin D vytváří samo. Tento vitamin funguje jako silný hormon, ovlivňuje vstřebávání vápníku, vývoj kostí a svalů i správné nastavení imunity plodu. K tomu přistupuje na konci léta i dostupnost čerstvého ovoce a zeleniny, které matce dodávají další vitamíny.
Druhým faktorem je načasování prvního setkání s viry. Novorozenec přichází ze sterilního prostředí dělohy do světa plného mikroorganismů. Podzimní miminka mají zpočátku ochranu v podobě protilátek z těla matky a z mateřského mléka. Když pak udeří vrchol zimních a předjarních infekcí, jsou už o týdny či měsíce starší a jejich tělo je stabilnější. Setkání s běžnými viry tak funguje jako přirozený trénink, aniž by přetížilo organismus v nejkřehčích prvních dnech.
Co z toho plyne pro nás všechny
Biologický kalendář přírody tedy na lidské tělo působí reálně a měřitelně. Neznamená to ale, že každý říjnový oslavenec se dožije stovky a každý jarní zůstane po zdravotní stránce pozadu. Životní styl, strava, pohyb, duševní pohoda i genetika mají na délku života obrovský podíl.
Vědecké analýzy přesto ukazují, že podzim nabízí tělu jeden z nejvýhodnějších startovních bodů. Možná to otevírá i širší otázku: dokážeme výhody a slabiny z počátku života vyvážit tím, jak žijeme dnes?
