Z podobných talířů jedl v Československu každý. Teď je sběratelé vykupují za 10 000 Kč a více
Kdo by si nepamatoval ten okamžik? Neděle, v troubě se dodělává svíčková a babička otevírá prosklenou vitrínu. Ven se opatrně stěhují talíře s tenkým zlatým lemem, šálky tak lehké, že skoro prosvítají, a konvička, na kterou se nesmělo ani sáhnout. Porcelán se vytahoval jen o svátcích, svatbách, kulatých narozeninách a o Štědrém večeru. Po jídle se myl ručně, utíral měkkou utěrkou a vracel na své místo, jako by šlo o korunovační klenoty.
Možná ho máte dodnes na chalupě, v sekretáři po prababičce nebo v krabici na půdě, zabalený do starých novin z roku 1985. A právě tady začíná dobrodružství. Pod zlatým lemem se totiž může skrývat obyčejný užitkový servis, ale také kus, o který se dnes přou sběratelé.
Tehdy pár korun československých, dnes sběratelská vášeň
Za časů ČSSR stál běžný porcelán z Karlovarského porcelánu, z továren v Klášterci nad Ohří, v Lesově nebo v Staré Roli, pár stovek korun. Byl to dárek k svatbě, odměna za dobrou práci i vysněná součást výbavy. V mnoha domácnostech vedle něj stála jedna věc, která se stala symbolem celé doby: cibulák z Dubí. Modrý cibulový vzor znal každý a dodnes se objevuje na chalupách, v kuchyních i v kavárnách.
Pro dnešní sběratele ale nerozhoduje jen stáří. Hledají vzácné dekory, limitované série, autorské návrhy a servisy, které se dochovaly kompletní a bez škrábanců. Pro sběratele je to svatý grál: celá sada, krabice, razítko a třeba i původní účtenka.
Jak poznat kus, který stojí za pozornost
Začněte obrácením talíře. Na spodní straně najdete značku výrobce, někdy číslo dekoru nebo rok. Právě podle ní se porcelán dá zařadit a dohledat v katalozích i na specializovaných sběratelských webech. Všímejte si také tvaru: designové konvice a šálky ze 60. a 70. let, které vypadají trochu futuristicky, patří mezi nejvyhledávanější.
Znalci z aukčních domů i sběratelské weby se shodují v jedné věci: o ceně rozhoduje kombinace čtyř věcí, tedy značka, vzácnost dekoru, kompletnost sady a stav. Zlatý lem, který je ručně nanesený a nesetřený myčkou, dokáže cenu výrazně zvednout. Naopak zašlé zlato nebo drobné vlásečnicové praskliny ji mohou srazit o polovinu.
- Obraťte kus a zkontrolujte značku výrobce a případné číslo dekoru.
- Prohlédněte zlatý lem. Ručně malovaný a nesetřený se cení nejvíc.
- Přejeďte prstem po okrajích, jestli nenarazíte na štěrbinky nebo vyštípnutí.
- Spočítejte kusy. Kompletní sada se čtyřmi, šesti nebo dvanácti místy má vždy větší hodnotu.
- Nezapomeňte na krabice, katalogy a původní účtenky.
A co moderní luxusní servisy z 90. let?
Zvláštní kapitolou jsou servisy, které se do českých domácností dostaly po roce 1989 prostřednictvím přímého prodeje, například třicetidevítidílné soupravy se zlatým zdobením pro šest osob. Tehdy se prodávaly za desítky tisíc korun a rodiny na ně šetřily měsíce. Vyrábějí se z kvalitního tvrdého porcelánu a rozhodně nejde o laciný šmejd.
Je ale potřeba být upřímný: sběratelský trh rozlišuje mezi historickým či autorským porcelánem a moderním užitkovým zbožím. Podle běžných inzerátů a ukončených aukcí na Aukru a Bazoši se kompletní sady tohoto typu dnes prodávají zhruba za 8 000 až 12 000 Kč, tedy za zlomek původní ceny. I tak je to hezká částka za servis, který stál léta v obýváku a nikdy se nerozbil.
Kde se skrývají opravdové poklady
Skutečné překvapení ale čeká u starších a vzácnějších kusů. Předválečný porcelán, limitované série, designové soupravy z 60. a 70. let a dochované kompletní servisy mohou na aukcích dosáhnout desítek tisíc korun. Platí to hlavně tehdy, když je k dispozici značka, dekor a celá sada v perfektním stavu. Právě proto se vyplatí neodkládat nález do bazaru za stovku, ale nejprve ho vyfotit a porovnat s prodanými aukcemi.
Co říkají ti, kdo už prodávali
Podle prodaných aukcí na Aukru i vzpomínek sběratelů v diskusích se opakuje stejný příběh. Lidé zdědí babiččin servis, očekávají jmění, a nakonec zjistí, že skutečnou hodnotu mají jen určité kusy. Mnozí však dodávají, že to nejcennější nepřišlo v penězích: při probírání vitríny se najednou vynořily vzpomínky na neděle u stolu, na vůni bábovky a na babiččin smích.
A tak i když se z vašeho servisu nestane tučný výdělek, určitě má hodnotu, kterou nikdo nespočítá. Nejlepší, co s ním můžete udělat, je prostřít a pozvat rodinu. A pokud se na dně skříně přece jen skrývá vzácný kus, pak máte ještě příjemný bonus. Co máte ve vitríně vy?
