Prověřte své znalosti o tepelné úpravě pokrmů: od vaření a pečení po grilování a smažení v našem zábavném kvízu

Metod tepelného zpracování je celá řada: vaření ve vodě, vaření v páře, smažení, dušení, pečení, grilování, uzení, ale i sušení. V průběhu času odborníci určili, které způsoby přípravy jídla jsou pro náš organismus zdravé, které méně a které dokonce našemu organismu škodí. Bohužel zde platí nepsané pravidlo, že to, co je nezdravé, je zpravidla nejchutnější. Pak už jen záleží na charakteru strávníka – dokáže zvítězit rozum nad chutí a požitkem z nezdravého pokrmu?

Nezdravé způsoby tepelné přípravy

Jedná se zejména o smažení a grilování, případně uzení. Když takto připravené pokrmy konzumujete jen občas, nic tak závratného se neděje. Jenomže ten, kdo si každý den dopřeje k obědu něco smaženého – u nás je obvyklým nešvarem řízek a hranolky – zakládá si na zdravotní problém. Když už máte v oblibě jakýkoliv smažený pokrm, měli byste ho doplnit vařeným bramborem nebo bramborovou kaší. V případě řízku a hranolků zkonzumujete tolik přepáleného tuku, že vám jednak může být špatně, a za druhé při dlouhodobé konzumaci se objeví vysoký cholesterol, zúžené cévy, riziko srdečních chorob, obezita, a další. Avšak tento kvíz není o zdravém a nezdravém stravování, nýbrž o tom, jak tato různá tepelná zpracování pokrmů ovládáte.

Podle čeho se člověk rozhoduje, jakou metodu tepelné přípravy pokrmu má zvolit? Obvykle je to podle času – čím méně času máte, tím rychlejší postup volíte. Jídlo nejrychleji uvaříte v papiňáku. A tak se používá při přípravě vývarů, někdo v něm dokonce vaří i brambory či zelí. I maso na omáčku hospodyňky často vydusí v tomto Papinově zázraku. Zda je takový postup nejvhodnější lze jen těžko říci – to by vám spíš vysvětlili odborníci v gastronomii – avšak rozhodně je nejrychlejší.

Spousta lidí se rozhoduje jen pro zdravé stravování. Tam tedy patří hlavně vaření a vaření v páře, u zeleniny je vhodné blanšírování. Také je vhodná metoda sous vide, avšak tato příprava jídla trvá poněkud dlouho.

Milovníci „těžšího“ jídla mají v oblibě smažení, pečení, grilování, uzení. Taková krkovička přímo z udírny – což si muži často připravují na venkově – jako by zavoněla až k nám… Smažený řízek, ryba, květák, karbanátky – to jsou všechno jídla méně zdravá, neboť se při nich konzumuje velké množství přepáleného tuku, ale náramně chutná. Alespoň tedy vybírejte k jejich přípravě ten nejvhodnější olej.

Také pečené maso je rovněž velká dobrota. Samo o sobě není tučné, pokud nejde zrovna o bůček, ale čeští strávníci jsou známí tím, že si zelí a knedlíky, anebo i brambory vydatně polijí výpekem, který je plný sádla. A co víc, když sádlo na pekáči ztuhne, ještě si s ním namažou chleba. Je to totiž strašně dobré.

A co říci závěrem? Zkuste při volbě techniky přípravy jídla najít rovnováhu mezi chutí, výživovou hodnotou, dopadem na zdraví a časem, který máte při vaření k dispozici.  

Stravování není jen vážná záležitost, vzniká o něm i spousta vtipů:

„Miláčku, kdybys věděl, co jsem se natrápila, než jsem to ražniči uvařila.” „A kdys ty věděla, co jsem se natrápil, než jsem ho snědl.”

 „Drahoušku, dnes jsem ti uvařila večeři podle jedné staré kuchařské knihy. Je to specialita! Víš, co dostaneš?” „Jak se na to tak koukám, tak nejspíš průjem!”