Dva turisté našli v Krkonoších 5 kg zlata. Od státu dostanou 11 000 000 Kč
Začátek února 2025. Dva turisté se procházejí po svahu vrchu Zvičina v Podkrkonoší, kde dávno zarostlý les pohltil někdejší pole. V terénu narazí na uměle vytvořený kamenný val a z něj vyčnívá něco, co tam nepatří. Hliníková nádoba. Moderní předmět uprostřed divočiny.
Když nahlédnou dovnitř, dech se jim zatají. Stovky zlatých mincí, pečlivě uspořádané do jedenácti sloupečků, každý zabalený do černé textilie. Někdo si dal záležet na tom, aby poklad přečkal čas. A přečkal – skoro sto let.
Metr od první nádoby objevují železnou schránku. Uvnitř šestnáct tabatěrek, deset náramků, drátěná taštička, hřeben, řetízek, pudřenka. Sedm kilogramů cenností ukrytých v zemi, jako by majitel odešel jen na chvíli a měl se každou chvíli vrátit.
Když poctivost přinese miliony
Nálezci mohli zkusit štěstí na černém trhu. Místo toho zamířili do Muzea východních Čech v Hradci Králové a celý soubor odevzdali odborníkům. Spustili tím lavinu expertíz, do nichž se zapojil i Puncovní úřad.
První odhady hovořily o hodnotě kolem 7,5 milionu korun. Pak přišla detailní metalurgická analýza. Přesně 5 230,56 gramu ryzího zlata. Při ceně 2 237,50 koruny za gram v den nálezu vyšla čistá materiální hodnota na 11,7 milionu korun.
Královéhradecký kraj, který se ze zákona stal vlastníkem nálezu, rozhodl. Nálezci dostanou odměnu v plné výši materiální hodnoty – 11,7 milionu korun. Jde o historicky nejvyšší částku vyplacenou za archeologický nález v dějinách České republiky, která překonala dosavadní rekord 2 miliony Kč za stříbrný poklad z Chýště.
Zákon o státní památkové péči stanovuje odměnu podle ceny drahého kovu. Peníze nevyplácí muzeum ze svého rozpočtu, ale přímo kraj. Vedení kraje tímto krokem vyslalo jasný vzkaz: poctivost se vyplácí a podobné odměny mají motivovat další nálezce, aby historické předměty nezatajovali.
Mince z Francie, Rakouska i Osmanské říše – ale žádná česká
Celkem 598 zlatých mincí tvoří mimořádně zajímavý soubor. Dominují francouzské ražby, doplněné mincemi z Rakouska-Uherska, Belgie nebo dokonce Osmanské říše. Zvláštností je naprostá absence českých, československých i německých mincí.
Nejstarší kusy pocházejí z počátku 19. století. Odborníci ale na základě složení souboru určili, že k uložení do kamenného valu došlo až po roce 1921. Kdo byl majitelem a proč si své zlato nikdy nevyzvedl?
Odborníci z muzea pracují s teorií, že šlo o člověka prchajícího před nacistickým režimem, případně o německého obyvatele Sudet deportovaného po druhé světové válce. Sedm kilogramů zlata ukrytých v podkrkonošském lese zůstává fascinující záhadou meziválečné střední Evropy.
Poklad je nyní bezpečně uložen v depozitáři královéhradeckého muzea, kde část předmětů prochází konzervováním a restaurátorským zásahem. Instituce plánuje celý komplet představit veřejnosti v rámci stálých či mimořádných expozic. O nálezu informovala i americká CNN. Cennosti zůstanou zachovány jako ucelený soubor pro budoucí generace – a příběh dvou turistů, kteří se zachovali příkladně, vstoupil do dějin české archeologie.
