Po extrémních horkách přijde ještě něco mnohem horšího. Meteorologové už znají předpověď na září
Letošní léto se už zapsalo do meteorologických análů, jenže nejzajímavější kapitola možná teprve přijde. Světový oceán totiž funguje jako obří baterie, která celé měsíce střádala přebytečné teplo – a teď ji atmosféra začíná vybíjet. Důsledky pocítíme všichni, ať už bydlíme u Jadranu, nebo v Podkrkonoší.
Desetina stupně, která mění všechno
Čísla z 22. srpna 2025 vypadají nenápadně: průměrná teplota mořské hladiny mimo polární oblasti dosáhla 21,1 °C. Jenže právě tahle desetina stupně navíc oproti loňskému rekordu představuje v planetárním měřítku energetickou bombu. „Nová naměřená maxima jsou jednoznačným signálem stále rostoucího tlaku, kterému mořské ekosystémy i celá hydrosféra čelí,“ upozorňuje Samantha Burgessová z Evropského centra pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF).
Proč by nás to mělo zajímat? Protože oceán nedokáže naakumulované teplo jen tak vypnout. Energie se postupně uvolňuje do atmosféry, živí tropické cyklony, posiluje monzuny a posouvá tryskové proudění – tedy i dráhy tlakových útvarů, které určují, jestli budeme v září grilovat na terase, nebo shánět holínky.
El Niño nabírá sílu: odchylka už přesahuje 2,5 °C
Hlavním motorem současného dění je tropický Pacifik. Teplá voda se přesouvá směrem k Oceánii a teplotní anomálie v klíčové oblasti dosahuje 2,6 °C nad sezónním průměrem. Podle britské meteorologické služby Met Office přitom existuje reálný scénář, že odchylka vystoupá ke 3 °C – pesimistické modely počítají dokonce se 4 °C. Pokud by se to naplnilo, šlo by o jednu z nejsilnějších epizod El Niña v moderní historii.
Co to znamená prakticky? El Niño přeskupuje srážková pásma po celé planetě. Některé regiony zaplaví, jiné vysuší – a střední Evropa se ocitá v zóně, kde se oba extrémy mohou rychle střídat.
Mapa rizik: kde čekat záplavy, kde sucho
- Zvýšené riziko vydatných srážek: jih USA, části Jižní Ameriky, rovníková a východní Afrika, střední Asie
- Prohlubující se sucho: Střední Amerika, Karibik, Indonésie, Austrálie
- Vlny veder: Evropa, západ Severní Ameriky, severní Afrika, jižní a východní Asie
Pro Česko to v praxi znamená, že září a říjen nemusí přinést klasický pozvolný přechod do podzimu. Místo toho se můžeme dočkat střídání suchých, nadprůměrně teplých období s prudkými lokálními bouřkami. Atmosféra nasycená energií z přehřátých oceánů totiž při každém průchodu fronty uvolní víc srážek na menší ploše – tedy přesně ten typ počasí, který přetěžuje kanalizace a způsobuje bleskové povodně.
Proč je letošní situace jiná než předchozí El Niña
Klimatologové upozorňují, že současná epizoda se vyvíjí na pozadí dlouhodobého oteplování oceánů. Jinými slovy: El Niño nepřichází do neutrálního prostředí, ale do systému, který je už tak napjatý. Kombinace rekordního zahřátí moří a sílícího tichomořského jevu vytváří podmínky, které atmosféru udržují ve stavu vysokého napětí.
Nadcházející týdny proto prověří nejen předpovědní modely, ale především připravenost infrastruktury. Města by měla zkontrolovat průchodnost kanalizací, zemědělci počítat s možností rychlých přechodů mezi suchem a přívalovými dešti. A běžní smrtelníci? Ti udělají nejlíp, když si do auta hodí deštník i sluneční brýle zároveň – obojí se může hodit během jediného odpoledne.
