Dnes ve 20:00 škrtněte plány. Kdo si nechá ujít tuhle filmovou klasiku, bude litovat celý rok
Devadesátá léta 20. století přinesla Peteru Jacksonovi první příležitost natočit remake King Konga pro Universal Pictures. Tehdy však studio projekt zastavilo kvůli konkurenci jiných monster filmů jako Godzilla či Velký Joe. Jacksonova vášeň pro příběh obří gorily však nikdy nevyhasla – poprvé ji totiž uviděl v televizi jako devítiletý chlapec a tento zážitek ho nasměroval k filmařské profesi.
Situace se dramaticky změnila po roce 2003, kdy trilogie Pán prstenů získala celkem sedmnáct Oscarů. Jackson se díky tomuto úspěchu stal jedním z nejmocnějších tvůrců v Hollywoodu a mohl si stanovit vlastní podmínky. Studio mu tentokrát dalo zelenou bez váhání. Původní plánovaný rozpočet 150 milionů dolarů se během natáčení navýšil na rekordních 207 milionů, což z projektu udělalo jeden z nejnákladnějších snímků tehdejší éry.
Historická kulisa Velké hospodářské krize
Děj se odehrává v roce 1933, v období, kdy Spojené státy zažívaly nejhorší ekonomickou krizi své historie. Toto časové zasazení nebylo náhodné – Jackson chtěl zachovat autentickou atmosféru původního černobílého filmu a zároveň využít kontrast mezi zoufalstvím krizového New Yorku a exotickou divokostí neznámého ostrova.
V centru příběhu stojí režisér Carl Denham, jehož kariéra visí na vlásku. Získává tajemnou mapu vedoucí k dosud neobjevenému Ostrovu lebky a rozhodne se tam vydat s filmařskou výpravou na palubě lodi S.S. Venture. Společnost mu dělá herečka Ann Darrow, která ztratila angažmá v divadle, a scenárista Jack Driscoll.
Po příjezdu na mlhou zahalený ostrov narazí expedice na nepřátelské domorodce. Ti Darrow unesou a předají ji jako oběť místnímu vládci – obřímu gorilímu samci jménem Kong. Záchranná mise vede přes nebezpečnou džungli hemžící se prehistorickými tvory. Vyvrcholení nastává po odchycení Konga a jeho převozu do New Yorku, kde má sloužit jako senzační atrakce. Ikonická scéna na vrcholu Empire State Building pak uzavírá tragický příběh.
Prohloubení emocionálního rozměru
Jacksonova verze se od předlohy z 30. let výrazně liší přístupem k vyprávění. První hodinu a deset minut věnoval budování charakterů a vztahů mezi postavami. Největší pozornost dostal vztah mezi Ann a Kongem, který v novém zpracování přesahuje pouhou hrůzu z monstra.
Jejich vzájemné pouto vychází ze samoty obou bytostí – Ann ztratila své místo ve společnosti, Kong je posledním svého druhu na ostrově plném nebezpečí. Tato emocionální hloubka dodává finálním scénám mnohem silnější dopad než v jakékoli předchozí verzi příběhu.
Herecké výkony a dvojí role Andyho Serkise
Obsazení kombinovalo dramatické talenty s překvapivými volbami. Naomi Watts v roli Ann Darrow musela většinu scén odehrát před zeleným pozadím, přesto dokázala vytvořit věrohodnou interakci s digitální postavou. Kritici její výkon vysoce ocenili.
Jack Black jako Carl Denham představoval riskantní volbu – komik v roli manipulativního režiséra. Výsledek však předčil očekávání. Black dodal postavě správnou míru charismatu, zoufalství i bezohlednosti. Adrien Brody jako Jack Driscoll přinesl intelektuální rozměr a nečekanou fyzickou odvahu.
Andy Serkis si ve filmu zahrál dvě role – kuchaře Lumpyho a samotného Konga prostřednictvím motion capture technologie. Po zkušenosti s Glumem z Pána prstenů se Serkis na roli připravoval cestou do Afriky, kde studoval chování horských goril v přirozeném prostředí. Naučil se imitovat jejich vokalizaci i pohybové vzorce, což digitální postavě dodalo autentičnost.
„Práce na Kongovi byla úplně jiná než na Glumovi. Musel jsem pochopit psychologii zvířete, které je zároveň inteligentní a citlivé“, vzpomíná Serkis na natáčení.
Technologický milník ve vizuálních efektech
Novozélandské studio Weta Digital vytvořilo digitální model Konga, který byl v roce 2005 vrcholem počítačové animace. Animátoři museli simulovat pohyby více než čtyř milionů jednotlivých chlupů, které realisticky reagovaly na vítr, vodu, bahno i nečistoty.
Nejnáročnější sekvencí se stal souboj Konga se třemi exempláři Vastatosaurus rex – fiktivní evoluční větve tyranosaura. Osmiminutová akční scéna vyžadovala téměř rok příprav a dodnes patří k technickým vrcholům kinematografie začátku 21. století.
Přes masivní využití digitálních technologií tvůrci nezapomněli na klasické metody. Ve wellingtonských studiích postavili monumentální kulisy ostrovní zdi a detailní makety historického New Yorku. Pro celkové záběry města sloužily miniatury rozšířené digitálními efekty.
Komerční úspěch navzdory extrémní délce
Prosincová premiéra v roce 2005 přinesla do kin snímek se stopáží 187 minut – téměř tři a čtvrt hodiny. Distributoři se obávali, že takto dlouhý film odradí diváky. Opak byl pravdou.
Celosvětové tržby překročily 556 milionů dolarů, což King Konga zařadilo na páté místo nejvýdělečnějších filmů roku 2005. Domácí video trh přinesl další rekord – během prvních šesti dnů se prodalo přes 6 milionů DVD kopií.
Filmová akademie nominovala snímek na čtyři Oscary. Tři z nich Jackson skutečně získal – za vizuální efekty, střih zvuku a mix zvuku. Později vyšla rozšířená sběratelská verze prodloužená o dalších třináct minut s dodatečnými scénami nebezpečných ostrovních tvorů.
Trvalý odkaz respektující klasiku
Jacksonův King Kong z roku 2005 zůstává ukázkou toho, jak lze přistoupit k remaku kultovní klasiky s úctou k originálu a současně využít všech možností moderní kinematografie. Film se stal milníkem v oblasti digitálních triků a motion-capture technologie, která dnes tvoří standard hollywoodské produkce.
Technicky dokonale zpracovaný a emocionálně silný příběh dokázal, že i v éře počítačových efektů zůstává nejdůležitější lidský rozměr vyprávění. Peter Jackson splnil svůj dětský sen a zároveň vytvořil dílo, které inspiruje další generace filmařů.
Film King Kong (2005) můžete vidět v sobotu 25. 7. ve 20:30 na Nova Action.
