Dnes miliony Čechů usednou k televizi. Tento film si nikdo nenechá ujít
Zatímco diváci na celém světě obdivovali dechberoucí zasněžené scenérie, podmanivou hudbu a tragický milostný příběh, v zákulisí vzniku filmu se odehrávala neméně dramatická realita. Snímek totiž čelil tvrdé politické cenzuře, náročné logistice a paradoxům, které by vydaly na samostatný román.
Literární předloha a politický skandál
Základem pro filmové zpracování se stal stejnojmenný román ruského spisovatele Borise Pasternaka, který vyšel v roce 1957. Kniha sleduje osud lékaře a básníka Jurije Živaga v období první světové války, ruských revolucí a následné krvavé občanské války. Pasternak v knize otevřeně kritizoval brutální dopady bolševické revoluce na životy jednotlivců a odmítal se podřídit tehdejší sovětské ideologii.
Není proto divu, že v Sovětském svazu byl román zakázán jako protisovětský. Pasternak musel rukopis tajně propašovat na Západ, kde kniha poprvé vyšla v Itálii a okamžitě se stala celosvětovým bestsellerem. Když autor v roce 1958 získal Nobelovu cenu za literaturu, sovětský režim ho donutil toto prestižní ocenění odmítnout pod hrozbou vyhoštění ze země. Sám Boris Pasternak se tak filmové adaptace svého životního díla nedožil – zemřel v roce 1960.
Velkolepá produkce a španělské Rusko
Když se producent Carlo Ponti a režisér David Lean rozhodli přenést tento příběh na stříbrné plátno, narazili na zásadní logistický problém. Natáčení v samotném Sovětském svazu bylo z politických důvodů naprosto nemyslitelné. Filmaři proto museli najít alternativní lokace, které by věrně napodobily syrovou ruskou krajinu a architekturu.
- Většina filmu se natáčela ve Španělsku, především v okolí Madridu a v provincii Soria.
- Pro potřeby filmu byla na předměstí Madridu postavena obří replika Moskvy o rozloze několika akrů, která zahrnovala celé ulice, domy i koleje s tramvajovou tratí.
- Natáčení zimních scén ve španělském podnebí však přineslo bizarní situace. Během natáčení totiž udeřila neobvykle teplá zima, takže filmaři museli sníh uměle nahrazovat. Na scénu tak nastoupily tuny mramorového prachu, sádry a plastových vloček, které vytvářely iluzi mrazivé Sibiře v padesátistupňových letních vedrech.
Některé exteriéry se kvůli autentičtější zimní krajině dodatečně dotáčely také ve Finsku a v Kanadě, ale jádro celého filmu vyrostlo na Pyrenejském poloostrově.
Hvězdné obsazení a ikonická hudba
Režisér David Lean vsadil na precizní herecké obsazení. Titulní roli lékaře Jurije Živaga ztvárnil egyptský herec Omar Sharif. Ten musel před natáčením podstoupit náročné maskování – jeho přirozeně tmavé oči a pleť filmaři upravovali, aby působil jako rodilý Rus. Jeho osudovou lásku Laru ztvárnila britská herečka Julie Christie. Chemie mezi oběma protagonisty se stala jedním z hlavních pilířů diváckého úspěchu. V dalších klíčových rolích se objevili Geraldine Chaplin jako Živagova manželka Tonya nebo Alec Guinness v roli Jevgrafa.
Nezaměnitelnou atmosféru filmu dodala hudba, kterou složil francouzský skladatel Maurice Jarre. Jeho ústřední melodie, známá jako „Lara’s Theme“ (Lařina píseň), se stala celosvětovým hitem, prodávala se na milionech gramofonových desek a dodnes patří k nejznámějším filmovým skladbám všech dob.
Triumf na Oscarech a nesmrtelný odkaz
Po své premiéře v prosinci 1965 sice film zpočátku čelil rozporuplným reakcím některých kritiků, kteří mu vyčítali přílišnou romantičnost a stopáž přesahující tři hodiny, ale diváci rozhodli jinak. Film se stal obrovským komerčním trhákem a po započtení inflace patří mezi nejvýdělečnější snímky v historii kinematografie.
Úspěch potvrdilo i ocenění Americké filmové akademie. Doktor Živago proměnil z celkových deseti nominací pět cen Oscar. Získal sošky za nejlepší adaptovaný scénář, nejlepší kameru, nejlepší výpravu, nejlepší kostýmy a samozřejmě za nejlepší originální hudbu pro Maurice Jarreho.
Snímek Doktor Živago z roku 1965 zůstává mistrovským příkladem klasického Hollywoodu. Dokázal citlivě propojit intimní lidské osudy, milostný trojúhelník a tragédii jedince s krutými dějinami, které nemilosrdně drtily lidské životy. I po mnoha desítkách let od své premiéry tak neztrácí nic ze své vizuální a emotivní síly.
Film Doktor Živago (1965) můžete vidět ve čtvrtek 28. 5. ve 12:02 na ČT2.
