Ani o 900 Kč, ani o 600 Kč. Vláda konečně zveřejnila, o kolik se zvednou důchody od ledna 2027
Čeští senioři si na začátku roku 2027 připíší nejmenší navýšení penzí za celou dekádu. Podle čistě matematických vzorců a aktuálních dat by totiž průměrný důchod vzrostl jen o zhruba 300 korun měsíčně. Takto skromné číslo mnohé překvapilo, protože v předchozích letech byly přírůstky výrazně vyšší.
Důvod tkví v makroekonomických ukazatelích, ze kterých se výše penzí odvozuje. Důchodcovská inflace, která sleduje reálné zdražování položek běžné spotřeby starších lidí, byla v uplynulém období mimořádně nízká. Zároveň se do výpočtu nepromítá růst reálných mezd, takže celou valorizační rovnici nad nulou drží v podstatě jediné pravidlo.
Pevná vazba na průměrnou mzdu
Tímto pravidlem je základní výměra důchodu, která musí ze zákona odpovídat přesně desetině průměrné mzdy v zemi. Právě tato fixní část, kterou pobírá každý penzista bez ohledu na své předchozí výdělky, má stoupnout z dosavadních 4 900 korun platných pro rok 2026 na přibližně 5 200 korun. Nová základní výměra přitom odpovídá desetině předpokládané průměrné mzdy pro rok 2027, která je pro tyto účely spočítána na 51 947 korun.
Celé předpokládané třistakorunové navýšení by se tak promítlo výhradně do této pevné složky. V praxi by to znamenalo, že by všichni příjemci starobního důchodu dostali přidáno víceméně stejnou částku. V důsledku zvýšení základní výměry o 300 korun vzroste také zákonem stanovený minimální starobní důchod, a to z dosavadních 9 800 korun na 10 400 korun měsíčně.
Vláda může zasáhnout a přidat víc
Zákon nicméně pamatuje i na situace, kdy je automatický výpočet velmi skromný. Kabinet má v ruce nástroj, jak penzistům přilepšit: pokud standardní navýšení nedosáhne hranice 2,7 procenta průměrné penze, může vláda vlastním zásahem posílit zásluhovou část důchodu tak, aby se na tuto úroveň dorovnala.
Kdyby k tomuto kroku došlo, průměrný důchod by nevzrostl jen o tři stovky, ale polepšil by si zhruba o 590 až 600 korun. Uvnitř vládní koalice se o tomto postupu vedou debaty. Ministr práce Aleš Juchelka prosazuje právě cestu dorovnání do zmíněných 2,7 procenta. Ministryně financí Alena Schillerová naopak preferuje opatrnější přístup a vyčkává na detailní propočty dopadů na státní kasu.
Do diskuse vstoupil také premiér Andrej Babiš s alternativou v podobě jednorázového příspěvku. Ten má z pohledu státu výhodu v tom, že nezvyšuje trvalý základ penzí pro další roky a zatíží rozpočet pouze jednou. Konečné slovo padne během září 2026 při dokončování návrhu státního rozpočtu. Kabinet musí finální vládní nařízení o valorizaci schválit nejpozději do 30. září 2026.
Výchovné zamrzne na pěti stovkách
Zatímco o výši valorizace důchodů se ještě debatuje, u příplatku za péči o děti je situace jasně daná. Výchovné ve výši 500 korun za každé vychované dítě, které čerpají především ženy, se od ledna 2027 přestane valorizovat. Tuto úpravu schválila už dřívější legislativa.
V minulých letech se výchovné zvedalo spolu se zásluhovou částí penze, což se nyní mění. Nový technický postup spočívá v tom, že se pětisetkorunový příspěvek před výpočtem valorizace z penze odečte, samotný zbytek důchodu se navýší podle daného procenta a částka 500 korun se k němu následně beze změny přičte zpět.
Penzisté tedy o peníze nominálně nepřijdou a nikdo jim z dávky neubere, nicméně reálná hodnota tohoto bonusu bude kvůli inflaci postupně klesat. Do budoucna počítá koncepce ministerstva práce s tím, že dosavadní výchovné nahradí nově koncipovaný rodinný vyměřovací základ, který má reagovat na mzdový vývoj flexibilněji.
Nejstarší ročníky dostanou víc
Příznivější zprávy čekají nejstarší ročníky, pro které vláda připravila úpravu příplatků za vysoký věk. Současný systém funguje poměrně skokově: první navýšení o 1 000 korun přichází až v 85 letech a další skok o 2 000 korun nastává až při dosažení 100 let.
Chystaná novela navrhuje rozdělit tyto částky do pravidelnějších pětiletých intervalů. V 80 letech vznikne nově nárok na příspěvek 500 korun, na který dosud senioři v tomto věku nedosáhli. V 85 letech bude celkový příplatek činit 1 000 korun, což odpovídá i dnešnímu stavu.
V 90 letech dosáhne celková přidaná částka 1 500 korun, tedy o pět set korun více než doposud. V 95 letech se celkový bonus posune na 2 000 korun, což představuje dvojnásobek oproti stávajícím pravidlům. Ve 100 letech přibude poslední tisícikoruna, takže výsledný celkový příplatek zůstane na částce 3 000 korun.
Předloha pamatuje i na seniory, kteří uvedených věkových milníků dosáhli už v minulosti. Pokud zákon projde celým legislativním procesem a začne platit od ledna 2027, stát těmto lidem dávku automaticky dopočítá a dorovná na novou úroveň.
Kdy padne konečné rozhodnutí
Na definitivní podobu lednových výplat si příjemci důchodů musí počkat na konec léta a podzim. Základní valorizaci může kabinet schválit formou vládního nařízení samostatně, avšak případný jednorázový příspěvek i změny v příplatcích za věk vyžadují řádné projednání a schválení v Poslanecké sněmovně a Senátu.
Směrodatné parametry a přesné částky potvrdí teprve oficiální výstupy České správy sociálního zabezpečení po uzavření rozpočtových jednání. Jasno by mělo být nejpozději na podzim 2026.
