Tato rostlina v ložnici krade spánek: Vypadá krásně, ale uvolňuje látky, kvůli kterým se ráno cítíte jako po flámu
Dlouho jsem patřila k lidem, kteří si nedokázali představit ložnici bez rostlin. Fíkus v rohu, na parapetu kvetoucí lilie, na nočním stolku malá difenbachie. Útulné, zelené, instagramové. Jenže taky jsem se pravidelně budila s pocitem, jako bych nespala vůbec. Těžká hlava, ucpaný nos, únava, která neodpovídala tomu, že jsem v posteli strávila osm hodin.
Když mi kamarádka – jinak zapálená botanička – řekla, že si z ložnice odstěhovala všechny kvetoucí rostliny a spí líp než za posledních pět let, znělo mi to jako ezoterika. Ale pak jsem začala pátrat. A zjistila jsem, že na tom něco je.
Vůně, která nedá mozku spát
Lilie a hvězdníky (amarylisy) patří k nejkrásnějším pokojovým květinám – a taky k těm nejvoňavějším. Právě intenzivní aroma může být problém. Tyto rostliny uvolňují do vzduchu terpeny jako linalool nebo limonen, látky, které v malých dávkách působí příjemně, ale v uzavřené ložnici během celé noci mohou mozek neustále stimulovat.
Výzkumy z oblasti spánkové medicíny ukazují, že silné smyslové vjemy – včetně pachů – dokážou narušit takzvanou spánkovou architekturu. Místo hlubokých regeneračních fází spánku se tělo drží v mělčích vrstvách. Výsledek? Spíte osm hodin, ale vstáváte, jako byste měli za sebou noční směnu.
Noční dýchání rostlin
Přes den rostliny produkují kyslík, to ví každý. Méně známé je, že v noci většina z nich tento proces obrací – spotřebovávají kyslík a uvolňují oxid uhličitý. V prostorné, dobře větrané místnosti to není problém. Ale v malé ložnici s několika velkými rostlinami a zavřeným oknem?
Podle dat Státního zdravotního ústavu by hladina CO2 v ložnici neměla překročit 1000 ppm. Výzkumy Harvardovy univerzity i Lawrence Berkeley National Laboratory opakovaně prokázaly, že zvýšená koncentrace CO2 vede k mělčímu spánku, častějšímu probouzení a ranním bolestem hlavy. V nevětrané místnosti s více lidmi a rostlinami se k těmto hodnotám dostanete překvapivě snadno.
Skrytí alergeni
A pak jsou tu rostliny, které nepůsobí vůní ani dýcháním, ale tím, co uvolňují do vzduchu. Fíkus benjamín je klasika mnoha domácností – a zároveň jeden z nejsilnějších rostlinných alergenů. Jeho latex se v mikroskopických částicích usazuje v prachu a může způsobovat noční dušnost, kýchání nebo ucpaný nos, aniž byste tušili, co za tím stojí.
Difenbachie zase obsahuje krystalky šťavelanu vápenatého, které mohou dráždit sliznice a dýchací cesty. Pro alergiky a astmatiky to znamená neklidné noci a ranní pocit, že se něco děje – jen nevědí co.
Co s tím?
Nejde o to vyhodit všechny rostliny z bytu. Ale ložnice je specifický prostor – trávíme v ní třetinu života, a to v době, kdy je tělo nejzranitelnější. Doporučení odborníků jsou celkem jasná: silně vonící květiny, rostliny s vysokým alergenním potenciálem a velké exempláře, které v noci vydatně „dýchají“, do ložnice nepatří.
Existují i rostliny, které jsou naopak považovány za vhodné – tchynin jazyk (sansevieria) například patří k těm, které i v noci uvolňují kyslík díky specifickému typu fotosyntézy. Ale i tady platí: méně je více.
Zkusila jsem jednoduchý experiment. Na dva týdny jsem z ložnice odstranila fíkus, lilie i difenbachii. První dny jsem si říkala, že je to placebo. Ale po týdnu jsem si uvědomila, že se budím bez té obvyklé ranní mlhy. Žádná revoluce, žádný zázrak – jen pocit, že jsem skutečně spala.
Možná je to náhoda. Možná jsem citlivější než většina lidí. Ale pokud se dlouhodobě budíte unavení a nevíte proč, zkuste se podívat na svůj noční stolek. Odpověď možná kvete přímo vedle vás.
