Miliony Čechů dnes nedokážou odejít od televize. Nova vysílá film, co milují všichni od 9 do 99 let

Základem pro scénář se stala stejnojmenná povídková kniha Bohumila Hrabala z roku 1978. Hrabal v ní čerpal ze svých vlastních zážitků a pozorování z chatové osady Kersko, kde žil a tvořil. Menzel s Hrabalem na scénáři spolupracovali, což se projevilo na propojení jednotlivých mikropříběhů do mozaikovitého celovečerního filmu.

Na rozdíl od některých jejich předchozích adaptací, jako byly Ostře sledované vlaky nebo Postřižiny, působí Slavnosti sněženek místy melancholičtěji. Vedle humoru se tu objevuje i jemná reflexe lidské pomíjivosti, přesto však snímek dominuje laskavým a situačním humorem.

Mozaika příběhů a legendární gastronomický spor

Film nemá jeden klasický hlavní děj, ale skládá se z řady epizod ze života obyvatel Kerska. Jedním z nejznámějších motivů je spor dvou skupin myslivců, který odstartuje ulovený divočák.

Následuje ikonická hádka o to, komu kořist patří a jak ji připravit. Zatímco jedna skupina prosazuje variantu se zelím, druhá trvá na šípkové omáčce. Tento zdánlivě banální konflikt vyústí ve společnou hostinu v hospodě, kde se podávají obě varianty a kde nechybí typická směs humoru, hádek i usmíření.

Postavy inspirované skutečností

Síla filmu tkví v autenticitě postav, které byly inspirovány lidmi z Kerska. Nejde však o přesné portréty konkrétních osob, ale spíše o kombinaci jejich vlastností a zážitků.

• Leli (Jaromír Hanzlík) – snílek a podivín s vášní pro podivné nákupy a sbírání bizarních předmětů.
• Pan Franc (Rudolf Hrušínský) – muž pod vlivem své energické manželky (Blažena Holišová), který si hledá únik v přírodě.
• Vyhnálek (Josef Somr) – neustále aktivní organizátor práce a sháněč lidí.
• Hostinský (Jiří Schmitzer) – provozovatel hospody, kde se odehrává slavná hostina.

V dalších rolích se objevili například Libuše Šafránková jako učitelka nebo Petr Čepek jako jedna z výrazných mužských postav mezi myslivci. Sám Bohumil Hrabal si ve filmu zahrál drobnou epizodní roli.

Natáčení a autentické prostředí

Režisér Jiří Menzel kladl důraz na autenticitu, a proto se natáčelo přímo v Kersku a okolních lesích na Nymbursku. Slavná hostina vznikla v restauraci Hájenka, která funguje dodnes a stala se vyhledávaným místem fanoušků filmu.

Kamera Jaromíra Šofra zachycuje proměny přírody i specifickou atmosféru Polabí. Hudbu složil Jiří Šust, jehož melodie citlivě doplňují venkovské prostředí a náladu filmu.

Přijetí filmu a jeho odkaz

Film vznikl v období normalizace, přesto působí nenápadně a civilně, bez výrazného ideologického důrazu. Diváci si Slavnosti sněženek oblíbili a dodnes patří k často vysílaným českým filmům.

Typická je pro něj kombinace humoru, absurdit a jemné melancholie. Film nekončí dramatickou tragédií, ale spíše v duchu hrabalovské poetiky – jako obraz obyčejného života plného drobných radostí, zvláštností i pomíjivých okamžiků.

I po více než čtyřech dekádách si snímek uchovává svou svěžest a zůstává jedním z nejvýraznějších děl české kinematografie.

Film Slavnosti sněženek (1984) můžete vidět v neděli 17. května v 16:40 na Nově.