Konec šikany turistů v Chorvatsku. Vláda zavedla nové opatření, které Čechům zpříjemní pobyt
Hodiny strávené v autě před betonovou budovou mýtnice patří k nejhorším vzpomínkám tisíců českých rodin. Zvlášť o červencových a srpnových víkendech se dálnice u chorvatské metropole měnila v parkoviště táhnoucí se až čtyřicet kilometrů. Vláda v Záhřebu po letech slibů konečně přechází k činu a instaluje technologii, která fyzické brány kompletně nahradí.
Proč dosavadní mýtnice selhávaly
Tradiční systém se závorami dokázal propustit maximálně tři sta vozidel za šedesát minut. To je číslo, které v okamžiku náporu desetitisíců aut jednoduše nestačilo. Výsledkem byly kolony měřené v desítkách kilometrů a čekání trvající i přes tři hodiny. Klimatizace na plné obrátky, nervózní děti na zadních sedadlech a spotřebované palivo navíc – takto vypadala realita cesty k moři.
Ministerstvo odpovědné za dopravu dlouho vědělo, že kapacita dosáhla stropu. Ekologický dopad tisíců stojících motorů produkujících emise byl dalším argumentem pro změnu. Rozhodnutí přejít na moderní technologii proto není gestem vůči návštěvníkům, ale nutností diktovanou ekonomikou i životním prostředím.
Dva způsoby, jak zaplatit bez zastavení
Na rozdíl od časových kupónů používaných v Česku nebo Rakousku zůstává princip platby podle skutečně ujetých kilometrů. Chorvaté tvrdí, že jde o férovější model. Zásadní proměna spočívá v tom, že auto nebude muset zpomalit ani zastavit. Řidiči si vyberou jednu ze dvou variant.
První možnost nese označení ALPR, tedy automatické rozpoznávání registračních značek. Funguje to jednoduše: před odjezdem zadáte SPZ svého vozu do webového rozhraní nebo mobilní aplikace a připojíte platební kartu. Portály rozmístěné nad dálnicí vyfotografují projíždějící automobil, systém identifikuje poznávací značku a strhne odpovídající částku. Turisté, kteří do země přijíždějí jednou ročně, ocení, že nemusí kupovat žádné dodatečné zařízení.
Druhá varianta pokračuje v tradici elektronických krabiček, ale v modernizované podobě. Zařízení ETC umístěné za čelním sklem komunikuje s portály bezkontaktně. Tato cesta se hodí pro řidiče pendlující do Chorvatska častěji a nabídne pravděpodobně i cenové zvýhodnění, podobně jako tomu bylo u předchozí generace ENC boxů.
Srovnání kapacity mluví jasně: zatímco klasická brána zvládla tři sta aut za hodinu, nové portály zpracují až tři tisíce vozidel ve stejném čase. Auta projíždějí standardní dálniční rychlostí, žádné brzdění ani řazení do správného pruhu.
Harmonogram a peníze z Bruselu
Projekt takového rozsahu vyžaduje roky příprav a obrovské finance. Celková suma přesahuje sto milionů eur, přičemž významnou část pokrývá Národní plán obnovy financovaný z evropských zdrojů určených na digitalizaci infrastruktury. Výběrové řízení vyhrála mezinárodní skupina firem s referencemi z podobných projektů v jiných státech EU.
Realizace probíhá postupně. Nejprve se testují první portály na vybraných úsecích, kde se ověřuje funkčnost kamer za deště, mlhy nebo sněžení. Následuje ostrý start pokrývající všechny dálnice spravované státní společností HAC i soukromými koncesionáři jako Bina Istra. Teprve po úplném zprovoznění elektronického systému začne demolice betonových budov a ostrůvků, které dnes blokují plynulý průjezd.
Co se změní pro Čechy mířící k moři
Statisíce českých turistů každoročně volí chorvatské pobřeží jako hlavní destinaci. Nový systém jim přinese hmatatelné výhody, které ocení zejména rodiny s dětmi.
- Časová úspora: V exponovaných termínech se dá ušetřit dvě až čtyři hodiny, které dříve spolkly kolony před Záhřebem|Konec stresu: Odpadá hledání správného jízdního pruhu a natahování se k terminálu při otevřeném okénku|Plynulá jízda: Od slovinské nebo maďarské hranice až k cíli v Dalmácii nebo na Istrii bez jediného zastavení|Žádná hotovost: Systém definitivně eliminuje potřebu mít u sebe kuny nebo eura na mýtné
Cena samotného mýtného by podle vládních prohlášení neměla růst. Záhřeb deklaruje, že cílem je optimalizace dopravy, nikoliv skryté navyšování poplatků. Technologie odpovídá evropským standardům, což v budoucnu umožní propojení se systémy sousedních států.
„Loni v srpnu jsme před Lučkem stáli skoro čtyři hodiny. Děti brečely, klimatizace nestačila a manželka přísahala, že příště poletíme. Když tohle opravdu zruší, bude to jako zázrak,“ vzpomíná Pavel z Brna, který do Chorvatska jezdí každé léto.
Technologie prověřená jinde v Evropě
Chorvatsko není průkopníkem, ale následuje osvědčený model fungující například v Portugalsku nebo na některých úsecích ve Francii. Systém rozpoznávání SPZ dosahuje přesnosti přes 99 procent i za ztížených podmínek, což potvrzují data z provozu v jiných zemích. Kamery pracují s vysokým rozlišením a dokážou identifikovat značky i při rychlosti nad 130 km/h.
Konsorcium zodpovědné za instalaci má za sebou projekty v Itálii, Španělsku a skandinávských státech. Zkušenosti z těchto trhů pomohou vyhnout se dětským nemocem, které provázely spuštění podobných systémů v minulosti. Chorvatská vláda navíc slibuje rozsáhlou informační kampaň v několika jazycích, aby řidiči věděli, jak se registrovat a co očekávat.
Pro české turisty to znamená konec éry, kdy cesta na dovolenou začínala nervózním čekáním v pekle rozpáleného asfaltu. Nový systém slibuje, že jediným zdržením zůstane maximálně kontrola na státních hranicích, a i ta bude díky Schengenu minimální. Otázkou už není, jestli změna přijde, ale jak rychle se podaří nahradit všechny stávající brány funkčními portály.
