ČEZ opět zdražuje. Toto se stane v brzké době v Česku
Topná sezóna se blíží a s ní i nepříjemné překvapení pro tisíce českých domácností. Velkoobchodní trh s energiemi prochází turbulencemi, které už začínají dopadat na koncové zákazníky. Zatímco ještě před rokem experti hovořili o stabilizaci, dnes musí přiznat, že klid byl jen dočasný. Hlavním spouštěčem je eskalace napětí na Blízkém východě, která narušila dopravu v klíčovém Hormuzském průlivu. Tímto úzkým hrdlem proudí pětina světových dodávek ropy a zkapalněného plynu.
Únorové vypuknutí konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem zpočátku vypadalo jako krátkodobá krize. Analytici i obchodníci věřili v rychlé diplomatické řešení. Realita byla ale krutější. Boje neutichly a nervozita na trzích gradovala. Výsledek? Plyn zdražil téměř trojnásobně oproti předválečné úrovni, elektřina vyskočila zhruba o 60 procent. Evropský energetický trh funguje jako propojená síť – co se děje na Blízkém východě, okamžitě pocítí i české domácnosti.
Ekonom Štěpán Křeček z BH Securities situaci hodnotí jasně: „Česká republika se ocitá v úvodní fázi nové energetické krize,“ říká Křeček. Tentokrát ale nejde o šok jako v roce 2022. Změny přicházejí postupně, plíživě, ale o to vytrvalejší jsou jejich dopady.
Kolik zaplatíte navíc za plyn a elektřinu
První vlaštovkou byl dominantní hráč na trhu. Skupina ČEZ koncem srpna upravila ceníky u vybraných produktů, což obvykle předznamenává pohyb celého odvětví. Zajímavé je, že ČEZ byl ve skutečnosti posledním z velkých dodavatelů, kdo reagoval – společnosti jako innogy zdražovaly již v březnu, PRE v květnu. Úprava se prozatím dotýká pouze jednotek procent zákazníků, kterým aktuálně končí fixace. Hlavní ceník na dobu neurčitou zůstává beze změny.
Konkrétní čísla ale nejsou příjemná. Domácnost s rodinným domem, která na plynu vaří, ohřívá vodu a vytápí, spotřebuje ročně kolem tří tisíc metrů krychlových. U tříletého tarifu Plyn bez starostí si připlatí přibližně sedm a půl tisíce korun ročně. Celkový účet tak vystoupá k hranici 67 tisíc korun. U elektřiny je nárůst mírnější – kilowatthodina u tříletého produktu Elektřina bez starostí stoupla z 6,24 na 6,38 koruny. Pro průměrnou domácnost to znamená navýšení o více než 400 korun ročně.
Tomáš Vrňák ze společnosti Ušetřeno.cz upozorňuje na citlivost vytápění plynem vůči cenovým výkyvům. „Pokud domácnost během topné sezóny protopí 16 megawatthodin, každé zdražení o pouhých padesát haléřů za kilowatthodinu znamená zátěž zhruba osm tisíc korun navíc,“ říká Vrňák. Zdánlivě drobné změny v ceníku tak mohou mít devastující dopad na rodinný rozpočet.
Vlnu zdražování přitom zahájily už na jaře společnosti E.ON a MND. Nové ceníky nasadily zhruba měsíc po únorovém vypuknutí bojů, což jejich zákazníkům zvedlo roční výdaje v řádu tisíců korun. Konflikt rozkolísal ropu i plyn a vzhledem k tomu, že závěrné plynové elektrárny určují cenu elektřiny, obě komodity se svezly na stejné vlně.
Co přijde dál a jak se bránit
Jiří Gavor z poradenské firmy ENA připomíná znepokojivý fakt: „Současné velkoobchodní ceny jsou ještě vyšší než bezprostředně po jarních útocích, protože naděje na bleskový konec bojů definitivně padla,“ říká Gavor. Trh už nepočítá s rychlým uklidněním situace a spekulanti sázejí na dlouhodobě vysoké ceny.
Kdo pocítí zdražování jako první? Spotové tarify navázané přímo na burzu reagují okamžitě. Následují lidé s končícími smlouvami a zákazníci hledající nového dodavatele. Lukáš Kaňok z portálu Kalkulátor.cz vysvětluje mechanismus: „Dodavatelé sice nakupují komodity v předstihu, což jim dává určitý časový polštář, ale dlouhodobě drahý trh tento náskok rychle umazává,“ říká Kaňok. Po nových fixacích tak dříve či později přijdou na řadu smlouvy na dobu neurčitou, které už dnes patří k nejdražším variantám na trhu.
Pokud se mezinárodní situace neuklidní, další plošné změny ceníků mohou přijít ještě před koncem letošního roku. Přesto nemusí být situace až tak černá, jak napovídají divoké skoky na burze. Jiří Matoušek z vedení Centropol Energy mírní obavy: „K tak extrémnímu skoku u velkých dodavatelů nedojde. Od ledna se očekává meziroční růst v řádu stovek korun za megawatthodinu, nikoliv násobné zdražení, jaké zažívají burzy,“ říká Matoušek.
Expertům, kterým fixace dobíhá během podzimu, doporučují nečekat a zajistit si novou smlouvu včas. Jako nejrozumnější strategie se momentálně jeví zafixovat cenu na dva až tři roky. Spoléhat na brzký pád cen dolů je v tuto chvíli čistá loterie.
Dopady drahých energií navíc nezasáhnou všechny státy stejně. Střední a východní Evropa je vůči tomuto šoku podstatně zranitelnější než zbytek kontinentu. Analýza vídeňského institutu CESAR ukazuje, že státy jako Česko, Polsko, Slovensko či Maďarsko ponesou břemeno znatelně tíže než Německo, Rakousko nebo Španělsko. Důvodem je vyšší závislost na fosilních palivech, nižší energetická účinnost a menší pružnost veřejných i rodinných rozpočtů.
V českém prostředí tento vývoj neznamená jen vyšší složenky za teplo a svícení. Evropská unie varuje před inflační spirálou. Náklady na plyn a elektřinu okamžitě zasáhnou energeticky náročná odvětví – výrobu kovů, skla, cementu. Zvýšené výrobní náklady se následně promítnou do koncových cen zboží a služeb. Český energetický podzim tak bude především ve znamení opatrnosti, pečlivého hlídání smluv a realistického plánování výdajů na nadcházející topnou sezónu.
