Změna na zimní čas letos přijde dříve. Toto je přesné datum
Noc z 25. na 26. října 2025 bude o něco delší než obvykle. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodinek vrátí zpět na druhou, což znamená jednu hodinu navíc na spaní. Pro ty, kdo rádi vstávají s prvním světlem, to zní jako příjemná zpráva. Pro lidský organismus je to však spíš další rána do citlivého mechanismu, který se celé měsíce sžíval s přirozeným ubýváním denního světla.
Datum přechodu se každoročně mírně posouvá podle toho, na který den připadne poslední říjnová neděle. Loni jsme si hodiny přetáčeli až 26. října, příští rok nás čeká posun dokonce až na samotný konec měsíce – 31. října 2027. Kalendářní mechanismus je tedy jasný, ale smysl celého rituálu už tak zřejmý není.
Energetická krize z roku 1979 a mýtus o úsporách
Když tehdejší Československo v roce 1979 zavedlo letní čas, šlo především o reakci na mrazovou a energetickou krizi z počátku téhož roku. Myšlenka byla prostá: posunout aktivní hodiny lidí blíž k dennímu světlu, ušetřit na elektřině a využít delší letní večery efektivněji. Znělo to logicky a v atmosféře tehdejší nejistoty i naléhavě.
Jenže dnešní energetici mají na věc zcela jiný pohled. Reálné úspory elektřiny jsou podle nich zanedbatelné, ne-li zcela nulové. Moderní domácnosti spotřebovávají energii na vytápění, chlazení, elektroniku a osvětlení nepřetržitě, a posun o hodinu na tom prakticky nic nemění. Co se ale mění velmi výrazně, je kvalita života a zdraví lidí.
Krátce po každém přetočení hodin pravidelně stoupá počet dopravních nehod. Tělo ztrácí pozornost, reflexy se zpomalují a únava se prohlubuje. Lékaři navíc upozorňují na narušení spánkového cyklu, které se projevuje nejen únavou, ale i zhoršenou psychickou pohodou. Příroda totiž pracuje s plynulými přechody – den se zkracuje postupně, organismus má čas se adaptovat. Umělý skok o celou hodinu je naopak šok, na který tělo reaguje stresem.
Dvě třetiny Čechů jsou proti, přesto se nic nemění
Průzkum agentury STEM/MARK ukázal, že dvě třetiny Čechů ve věku 15 až 64 let vnímají střídání času negativně. Existují sice lidé, kterým delší letní večery vyhovují, ale většina by raději zvolila jeden trvalý režim. A pokud by si měli vybrat, preferovali by spíš letní čas než ten standardní středoevropský, který je astronomicky přirozenější pro naši zeměpisnou šířku.
Přesto se v dohledné době nic nezmění. Česká vláda v září 2024 schválila nařízení, které počítá se zachováním střídání času minimálně do roku 2031. Ministerstvo práce a sociálních věcí tak potvrdilo, že si budeme muset na dvakrát ročně přetáčené hodiny zvykat ještě nejméně dalších několik let.
Na evropské úrovni se sice o zrušení střídání mluví hlasitě už od roku 2018, kdy téma otevřela Evropská unie s vizí ukončit celý systém do roku 2021. Jenže pandemie koronaviru a následné neshody mezi členskými státy celý proces zásadně zbrzdily. Jednotlivé země se totiž nedokázaly shodnout na tom, který čas zvolit za trvalý, aby nedošlo k rozbití jednotného časového pásma napříč kontinentem.
Amerika jde svou cestou, Evropa stále váhá
Zatímco Evropa se potácí v legislativních průtazích, Spojené státy americké se rozhodly jednat razantněji. Sněmovna reprezentantů v létě 2024 odhlasovala zavedení trvalého letního času, což otevřeně podporuje i prezident Donald Trump. Pokud návrh projde americkým Senátem a prezident jej podepíše, Spojené státy definitivně ukončí éru přetáčení hodin.
Pro Čechy to ale zatím žádnou změnu nepřinese. Koncem října nás tak čeká další vynucená úprava biorytmu, ať už se nám to líbí, nebo ne. A dokud se Evropa neshodne, zůstane posun hodin součástí našeho každoročního podzimu – s jedinou jistotou: že o smyslu celého rituálu pochybuje stále víc lidí.
