Kolik má naspořeno průměrný Čech ve 30, 40, 50 a 60 letech. Jak jste na tom vy?

Bankovní výpisy dokážou někdy vyvolat nepříjemné pocity rychleji než cokoliv jiného. Obzvlášť ve chvíli, kdy narazíte na články hlásající, že byste měli mít v konkrétním věku našetřeny miliony. Skutečnost běžného života v Česku však vypadá odlišně – pestřeji a často mnohem skromněji.

Zkusme se bez zbytečné dramatizace zaměřit na reálná čísla. Data z bankovních institucí, pojišťoven a sociologických výzkumů odhalují, jak na tom skutečně jsou lidé v jednotlivých životních fázích.

Hned na úvod je nutné zmínit jednu zásadní věc: průměrné hodnoty mohou klamat. Malá skupina velmi majetných jedinců je výrazně ovlivňuje směrem nahoru. Přesnější představu poskytuje medián – hodnota uprostřed, které dosáhne právě polovina obyvatel. V dalším textu pracujeme právě s tímto ukazatelem.

Generace kolem třicítky: Začátky a výdaje na startu

V tomto období mají lidé obvykle za sebou vzdělání a několik let pracovních zkušeností. Jde o fázi života s nejvyššími výdaji. Lidé si pořizují vybavení domácnosti, zakládají rodiny a často splácejí první závazky.

Skutečná výše úspor: Typický třicátník disponuje finanční rezervou v rozmezí 50 000 až 80 000 korun.

Kam směřují finance: Většina prostředků v této fázi nesměřuje na spořicí produkty. Peníze putují do osobního rozvoje nebo tvoří zálohu na hypotéku. Případné vyšší úspory často rychle zmizí při koupi nemovitosti či její rekonstrukci.

Pozitivní zprávou je, že současná mladá generace si uvědomuje význam finančních rezerv dříve než jejich předchůdci. Problémem zůstávají vysoké náklady na bydlení a energie, které z příjmů mnoho prostoru pro spoření nenechávají.

Čtyřicátníci: Kariérní vrchol versus rostoucí náklady

Z hlediska profesního růstu a výdělků představuje čtyřicítka nejsilnější období. Člověk má za sebou zkušenosti, stabilní pracovní pozici a rostoucí příjem. Jenže společně s tím rostou i náklady. Dospívající děti vyžadují investice, hypotéka pokračuje a někdy je třeba finančně vypomoci i rodičům.

Skutečná výše úspor: Střední hodnota úspor pro věkovou skupinu 40-49 let se pohybuje mezi 150 000 až 250 000 korunami.

Kam směřují finance: V této fázi se začíná projevovat rozdíl mezi těmi, kdo dokážou pravidelně spořit, a těmi, kdo vyžívají z výplaty na výplatu. Roste zájem o doplňkové penzijní připojištění a dlouhodobé investiční nástroje.

Investiční přístup: Lidé ve čtyřiceti už nechtějí, aby inflace ničila hodnotu jejich peněz na běžných účtech. Častěji objevují podílové fondy či ETF, přestože konzervativní možnosti jako termínované vklady stále dominují.

Padesátníci: Uvolnění rozpočtu a budování majetku

Kolem padesátého roku života přichází pro mnohé finanční úleva. Děti postupně dokončují vzdělání, osamostatňují se a odcházejí z domácnosti. Provozní náklady klesají, hypotéka se blíží ke konci a poprvé po dlouhé době lidé pociťují, že jim z příjmů zbývá zajímavá částka.

Skutečná výše úspor: V této věkové kategorii dosahují finanční rezervy výše přibližně 350 000 až 500 000 korun.

Kam směřují finance: Padesátníci tvoří nejaktivnější skupinu v oblasti cíleného spoření na penzi. Uvědomují si blížící se odchod do důchodu a snaží se využít státní podpory i daňových výhod.

Neviditelný majetek: Významná část bohatství padesátníků není viditelná na účtech. Nachází se v nemovitostech. Vlastní, převážně splacený dům či byt představuje pro tuto generaci klíčové zajištění do budoucna.

Šedesátníci: Poslední etapa před penzí

Období mezi šedesátkou a odchodem do důchodu by mělo logicky představovat fázi s nejvyššími finančními rezervami. Lidé se připravují na pokles příjmů, který s ukončením pracovní kariéry nevyhnutelně nastane.

Skutečná výše úspor: Těsně před důchodem má typický Čech na účtech a ve finančních produktech nashromážděno mezi 400 000 a 600 000 korunami.

Kam směřují finance: Jasně převládají bezpečné a konzervativní možnosti. Šedesátníci už nechtějí riskovat na akciových trzích. Prostředky přesouvají do produktů s garantovaným výnosem, odkud je budou moci v penzi postupně čerpat.

Realita versus očekávání: Ačkoliv půl milionu zní jako solidní suma, při rozpočítání na patnáct až dvacet let v důchodu to znamená navýšení jen o několik tisíc měsíčně. Proto i v tomto věku hraje zásadní roli, zda člověk bydlí ve vlastním, nebo musí hradit nájem.

Osobní finanční zdraví: Tři klíčové otázky

Statistiky nabízejí zajímavá čísla, ale lidský život se do tabulek vejde jen zřídka. Pokud právě srovnáváte své úspory s celostátními daty, odložte na chvíli tyto průměry. Podstatnější než konkrétní částka je vaše osobní finanční situace.

Pro zjištění skutečného stavu si položte tři základní otázky:

Máte vybudovanou okamžitou rezervu? Experti na finance doporučují mít na spořicím účtu ihned dostupný 3 až 6násobek měsíčních nákladů domácnosti. Tato rezerva slouží pro případ ztráty zaměstnání, zdravotních problémů nebo nečekaných výdajů. Pokud tento požadavek splňujete, patříte mezi lepší polovinu české populace.

Zvyšují se vaše úspory v čase? Není rozhodující, jestli máte ve třiceti padesát nebo sto tisíc. Klíčový je vývoj. Pokud dokážete měsíčně odložit alespoň desetinu čistých příjmů, budujete si správný základ.

Máte pod kontrolou závazky? Hypotéka na vlastní bydlení se považuje za rozumný závazek, protože hodnota nemovitosti dlouhodobě stoupá. Naopak spotřebitelské úvěry na dovolenou, automobil či elektroniku vedou nejrychleji k finančním problémům. Absence nezdravých dluhů znamená pevný finanční základ.

„Nikdy jsem neměl miliony, které podle médií mají mít lidé v mém věku. Ale mám splacený byt, žádné dluhy a každý měsíc si něco odložím. To mi připadá důležitější než honit se za nějakými průměry,“ říká čtyřicetiletý Pavel z Brna.

Srovnávání s ostatními může být buď demotivující, nebo vést k falešnému pocitu bezpečí. Každý začíná z jiné pozice, má odlišné výchozí podmínky, případné dědictví nebo rodinné zázemí. Klíčem k úspěchu není mít v padesáti miliony jen proto, že to píší noviny, ale mít finance pod kontrolou tak, aby vás nepřekvapil další měsíc.