Kdejaká babka v tom má doteď zasazené muškáty. Za tenhle poklad sběratelé platí až 30 000 Kč
Tato realita často překvapuje lidi, kteří vyklízejí staré pozůstalosti, půdy nebo chalupy po předcích. Mnohdy totiž chybí jen málo a tyto kousky skončí v popelnici nebo na dně výkopu jako stavební suť. Přitom stačí otočit nádobu dnem vzhůru a podívat se na značení. Pokud máte štěstí, objevíte indicii, která vás místo na sběrný dvůr zavede na sběratelskou burzu nebo specializovanou aukci.
Původní výroba (Ditmar-Urbach) a kouzlo Teplic
Abychom pochopili, kde se tato hodnota bere, musíme se vrátit v čase o několik desetiletí zpět. Trh se starožitnou keramikou má svá pevná pravidla a ne každá stará nádoba automaticky znamená finanční trefu do černého. V tomto specifickém segmentu existuje jedno zásadní jméno, které spolehlivě zvedá obočí každého znalce. Nejcennější jsou kousky z keramičky v Teplicích, které nesou slavnou značku Ditmar-Urbach.
Tato severočeská manufaktura se nesmazatelně zapsala do historie užitého umění. Její produkce byla ve své době velmi populární, ale až s odstupem času získala punc exkluzivity. Sběratelsky nejvyhledávanější období, ze kterého pocházejí ty nejzajímavější kousky, spadá do první poloviny 20. století. Keramika z této éry v sobě spojuje řemeslnou zručnost, specifickou estetiku a kvalitu materiálu, která dokázala odolat zubu času – a to i v případě, že nádoby strávily desítky let v nehostinných podmínkách venkovních zápraží.
Identifikace těchto předmětů bývá pro laika někdy složitá, protože značení se v průběhu let měnilo, ale pro sběratele je právě značka na spodní straně jasným důkazem původu. Právě lokalita Teplic a jméno Ditmar-Urbach tvoří pomyslné jádro hodnoty, bez kterého by hrnek zůstal jen obyčejným retrem.
Když na velikosti záleží: Fenomén „obřáků“
Kromě samotné značky a historického původu hraje klíčovou roli v cenotvorbě ještě jeden neopomenutý faktor. Tím je fyzický rozměr samotného předmětu. Drobných hrnečků a běžného nádobí se dochovalo poměrně dost, což logicky drží jejich cenu v rozumných mezích. Pravou sběratelskou mánií jsou však takzvané obří rozměry.
Mezi lidmi, kteří se této oblasti věnují, se pro ně vžilo jasné označení. Nejdražší jsou tzv. „obřáky“. Jedná se o extrémně velké hrnky, které svou kubaturou výrazně vybočují z běžného standardu. Typicky jde o nádoby litrové nebo větší, které už na první pohled působí masivním a monumentálním dojmem.
Nabízí se otázka, k čemu vlastně takto gigantické nádoby v minulosti sloužily. Pít z nich ranní kávu nebo čaj by vyžadovalo pořádnou sílu v rukou. Jejich původní účel byl dvojí. Často se používaly jako dekorace, které měly ozvláštnit interiér tehdejších domácností a ukázat estetické cítění majitelů. Druhým, velmi praktickým využitím bylo servírování jídla – tyto obří nádoby se totiž hojně využívaly na polévku. Když se u stolu sešla celá rodina, velký hrnec nebo mísa v tomto provedení patřily k centru dění.
Proč hodnota stoupá do desetitisíců?
Laikovi se může zdát částka útočící na hranici třiceti tisíc korun za jeden keramický hrnek přehnaná. Je však potřeba si uvědomit, jak funguje trh se starožitnostmi. Kombinace tří faktorů – tedy značky Ditmar-Urbach, původu z Teplic z první poloviny 20. století a extrémní velikosti – vytváří produkt, kterého je na trhu kritický nedostatek.
Mnoho těchto obřích hrnků podlehlo zkáze během uplynulých desetiletí. Keramika je křehký materiál a stačilo neopatrné drcnutí při mytí nebo stěhování a unikát byl nenávratně zničen. Ty kousky, které přežily, navíc často čelily drsným podmínkám. Jak již bylo řečeno, lidé je po vyřazení z kuchyně často přesunuli na zahrady. Zde byly vystaveny mrazu, dešti a změnám teplot, což na nich zanechalo stopy v podobě prasklin nebo oprýskané glazury.
Pokud se tedy dnes objeví na trhu „obřák“ v perfektním nebo velmi zachovalém stavu, sběratelé neváhají sáhnout hluboko do kapsy. Pro ně to není jen kus užitkového předmětu, ale umělecké dílo dokumentující historii československého keramického průmyslu. Až tedy příště pojedete na chalupu nebo navštívíte babičku, zkuste se na ty zasazené muškáty na okně podívat trochu jinýma očima. Možná se díváte na zapomenutý poklad, který má dnes hodnotu solidní dovolené.