Karafiát za to nemohl, hezká kytka je i po letech spojovaná s komunistickými oslavami

Říká se, že krásné karafiáty se zrodily ze slz prolitých mladíkem, který nakonec zemřel z nenaplněné lásky.  V řeči květin se význam karafiátu liší v závislosti na jeho barvě: červená = vášnivá a spalující láska, bílá = věrnost, žlutá = pohrdání.

Karafiáty vynikají hlavně pestrostí. Mají také velkou schopnost hybridizace a existuje nespočet kultivarů. Lze je nalézt téměř ve všech mírných pásmech zeměkoule. Mnohé rostou v Evropě, jiné pocházejí z Asie a Afriky. Výška se může pohybovat od 10 až do 50 cm. Květy jsou v nejrůznějších barvách: od červené přes růžovou a bílou až po žlutou. Okvětní lístky mohou být také pestré nebo lemované v jiné barvě. Květy mohou být jednoduché, poloplné nebo plné. Listy jsou protilehlé, čárkovité nebo kopinaté a mohou být středně zelené nebo u některých druhů šedivé. Na lodyhách, často s dřevnatým základem, nesou většinou jednotlivé květy s okvětními lístky a někdy velmi intenzivně voní. Na konci léta tvoří v kalichu tobolky obsahující četná semena.

Karafiát nazývaný také hvozdík se do Evropy dostal někdy na přelomu 11. a 12. století od Středozemního moře, kde na něj můžete narazit i ve volné přírodě. Vyšlechtěné velkokvěté karafiáty k nám doputovaly mnohem později, až po 2. světové válce z USA.  

Sázení karafiátu

Některé druhy jsou vhodné pro pěstování na záhonech, drobnější rostliny najdou uplatnění ve skalkách a na balkonech v nádobách.  U nás se pěstují především ve sklenících a na záhonech. Karafiáty u nás běžně kvetou od května do září, podle odrůd. Najdou se mezi nimi letničky, dvouletky i trvalky. Krásné a nenáročné rostliny zvládne pěstovat i začátečník.

Rozhodně se osvědčí i jako dekorace do vázy, kde se správnou péčí vydrží i přes dva týdny v plné kráse. Stačí si pamatovat, že rostliny potřebují seříznout konce a váza by neměla být umístěná třeba na stole poblíž mísy s ovocem, které uvolňuje ethylen, který zkracuje jejich životnost.

Pro sázení v zahradě stačí jednoduše vykopat otvory o něco větší než je květináč se zakoupenou rostlinou, na dno přidat trochu granulovaného hnojiva a vložit rostlinu do otvoru a přitlačit.

Vzdálenost mezi jednou rostlinou a druhou závisí na mnoha faktorech, především je třeba vědět, jak velká rostlina vyroste. Běžně by tyto informace měly být u kupované rostliny. Některé druhy se lépe pěstují v nádobách a je lepší se vždy poradit s odborníkem.

Vhodné podmínky

Karafiáty bývají nenáročné, ale aby co nejlépe rostly, vyžadují vápenitou půdu a nevadí jim ani kamenitá půda. Jsou to rostliny, které milují plné slunce, ale docela dobře snášejí i polostín. Důležité je, že by neměly být ve stále vlhké půdě.

Karafiáty nemají žádné zvláštní nároky na zavlažování. Jsou odolné i v období sucha. Nesnáší stagnaci vody a pro pěstování v nádobách se na dno doporučuje dát drenážní vrstva.

Vyhovují jim půdy chudší na výživu a špetka granulátu, který pomalu uvolňuje živiny, jim bohatě vystačí na celou sezónu.

Letničky

Letničky jsou většinou hodně jemné a nejoblíbenější jsou nízké varianty, které vytvoří barevný koberec. Mají jednoduché i plné květy s hladkými nebo roztřepenými okvětními plátky.

Dvouleté rostliny

Dvouleté karafiáty jsou rostlinami našich babiček. Nenáročné rostliny se pěstují hlavně k řezu, protože dlouho vydrží čerstvé. Své místo na venkově měly často i ve vázách na hřbitově. První rok vyrostou nejprve šedozelené lístky, teprve až druhý rok vykvetou.

Trvalky

Zahradní karafiáty jsou vyšlechtěné tak, aby přežily zimu, ale s nepředvídatelným zimním počasím je vždy lepší je chránit třeba smrkovými větvemi a listím. Za péči se odvděčí velkými květy na silných stoncích. Pokud jsou pěstované v nádobách, zvládnou zimu přežít i ve vnitřních studených prostorách.

Pěstování karafiátů ze semen i řízkováním

Semena se sází do připravené půdy asi 6-8 cm hluboko ve vzdálenosti odpovídající velikosti vzrostlé rostliny. Půda se semeny by neměla nikdy vyschnout a podle teploty stačí zálivka dvakrát nebo třikrát týdně. Předpěstovat si lze karafiáty také ve skleníku v kontejnerech a teprve silné rostliny vysadit do záhonů.

Karafiát si lze namnožit i z koupené řezané kytky, podobně, jako to jde u růže. Stonek karafiátu se odstřihne v kolínku. Dále se ponechá jedno až tři kolínka a asi 2 cm nad horním kolínkem se stonek opět odstřihne. Část stonku, která se zasadí do substrátu, by se měla namočit do stimulátoru růstu. Substrát je ideální, pokud se smíchá s pískem. Po zasazení se květináč zalije vodou a měl by být ve vlhkém prostředí. Ideální je nasadit na něj igelitový sáček.