Kam se poděl Péťa Bajza z Bylo nás pět? Spolupracoval s Jamesem Bondem a pak se ztratil
Třináctiletý chlapec s rozcuchanými vlasy a rošťáckým úsměvem se v roce 1994 stal tváří jednoho z nejoblíbenějších českých seriálů. Adam Novák dostal roli sedmiletého druháka Péti Bajzy v adaptaci slavné knihy Karla Poláčka, ačkoliv už chodil do osmé třídy. Jeho mladistvý vzhled a přirozený projev ale režiséra Karla Smyczka okamžitě přesvědčily.
Natáčení probíhalo v historické Kouřimi, protože Poláčkův rodný Rychnov nad Kněžnou byl v devadesátých letech už příliš moderní. Pro mladého herce to znamenalo obrovský zásah do běžného života. Zatímco jeho vrstevníci trávili volný čas s partou, on se pohyboval mezi kamerami a reflektory.
Režisér Smyczek k němu přistupoval s otcovskou laskavostí, což pro chlapce vyrůstajícího bez vlastního otce znamenalo mnohem víc než jen profesionální vedení. Na společnou práci vzpomíná dodnes s vděčností. Přesto začal velmi brzy vnímat cenu, kterou za popularitu platil.
Ztracený kontakt s realitou a opakovaný ročník
Intenzivní natáčecí harmonogram znamenal neustálé absence ve škole. Adam přišel o kamarády z třídy, ztratil běžný rytmus dospívání a nakonec musel opakovat ročník. Zatímco televizní diváci ho zbožňovali, on sám si uvědomoval, jak křehká a pomíjivá je sláva před kamerou.
V seriálu se objevila také jeho sestra Sandra Nováková, která hrála dívku, do níž byl Péťa zamilovaný. Sourozenecká dvojice se potkala i v dalších projektech – v německo-českém snímku Správná šestka z roku 1993 nebo v pokračování pohádkové série Arabela se vrací. Zatímco Sandra zůstala herectví věrná a dnes se pravidelně objevuje v televizních seriálech, její bratr začal hledat únikovou cestu.
Herecké nabídky sice ještě nějakou dobu přicházely. Zahrál si v historickém seriálu Zdivočelá země, v komedii Taková normální rodinka a dlouhá léta působil v pražském Divadle Rokoko, kde se představil mimo jiné v inscenaci Rychlé šípy. Jenže čím víc zkušeností nabíral, tím silněji v něm rostla touha po nezávislosti.
Výměna reflektorů za štětec a práce pro Jamese Bonda
Jako herci mu vadila neustálá závislost na rozhodování druhých – na režisérech, scénářích, castinzích. Chtěl tvořit sám za sebe, bez kompromisů a cizích představ. Vystudoval uměleckoprůmyslovou školu a ponořil se do výtvarného umění. Vyměnil pozici před kamerou za vlastní tvorbu, která stojí čistě na jeho talentu a osobitém vidění.
K filmu si ale cestu úplně nezavřel. Postavil se na druhou stranu kamery a začal pracovat jako scénograf a výtvarník filmové výpravy. Zkušenosti z ateliérů a umělecké vzdělání zúročil natolik, že se prosadil i v mezinárodní konkurenci. Vrcholem jeho kariéry se stala účast na slavné bondovce Casino Royale, kde se přímo podílel na vizuální stránce snímku s Danielem Craigem.
Dokázal tak, že ve světové kinematografii lze zanechat výraznou stopu i bez toho, aby se člověk tlačil před objektiv. Jeho jméno sice nesvítí na plakátech, ale ti, kdo rozumí filmovému řemeslu, ho znají jako vyhledávaného profesionála.
Dnes žije pětačtyřicetiletý výtvarník v Huntířově nad Jizerou v Jizerských horách s manželkou a třemi dětmi. Městský shon vyměnil za horskou přírodu, kde nachází klid a neutuchající inspiraci. Vybudoval si stabilní okruh sběratelů, kteří jeho obrazy a objekty oceňují, aniž by usiloval o masovou popularitu na sociálních sítích.
Jeho příběh ukazuje, že dětská sláva nemusí být životním cílem. Někdy je skutečné naplnění skryté úplně jinde než v záři reflektorů – a odvaha opustit zajetou cestu může přinést mnohem víc než setrvání v roli, kterou pro vás napsali jiní.
