Čerstvá zelenina ze zahrádky nemusí být ani v prosinci utopií

Mnoho druhů zeleniny je mrazuvzdorných

Mýtus, že pěstování zeleniny je u nás v prosinci nemožné, je třeba rázně zbortit. Sklízet některé druhy zeleniny totiž lze i bez skleníku. Pěstují se na vyvýšených záhonech nebo u jižních zdí domů. Mezi odrůdami, které klíčí i při nízkých teplotách nebo přezimují a klíčí na jaře v prvních teplých dnech, je možné zmínit mrkev, ředkvičky nebo asijské saláty. Při nepříznivém kolísání teplot ovšem hrozí, že by mohla semena uhnít a nevyklíčit. Velkou výhodou zimní sklizně je skutečnost, že v tuto dobu neřádí skoro žádní škůdci a s chorobami je to podobné.

Ve skleníku je možné pěstovat různé druhy bylinek

Do skleníku se pak v prosinci hodí hlavně roketa, salát, špenát a řeřicha. Kromě salátů je možné ve skleníku pěstovat i bylinky, jako je bazalka, petržel, pažitka nebo koriandr. Tyto bylinky nejen zvýrazní chuť jídla, ale obsahují i základní vitamíny, které jsou v zimním období nadmíru důležité. Rezignovat díky existenci skleníků nemusí ani milovníci cherry rajčátek nebo chilli papriček. Nutností je ovšem poskytnout těmto rostlinám dostatek světla a ochránit je před mrazem, který by je zcela zdevastoval.

V prosinci se je třeba vypořádat s nedostatkem světla

Je nesporné, že s pěstováním zeleniny v zimních měsících v nevytápěných sklenících jsou spojeny i některé potíže. Hlavní potíž představuje nedostatek světla z důvodu krátkých dnů a slabého slunečního záření. Řešení představuje použití pěstební lampy, která dodá rostlinám potřebné světlo, jež je nezbytné pro jejich zdravý růst.

V zimě představuje pro zeleninu značné riziko vlhkost

Zima je spojena i s řadou deštivých a vlhkých dní, které s sebou přinášejí vlhkost, která zelenině nesvědčí. Skleník představuje ideální ochranu, ale i zde je důležité dbát na to, aby každý den zůstaly alespoň chvíli dveře otevřené, což umožní větrání. Jinak hrozí nebezpečí rozšíření různých plísní.

Zákryv jako ochrana před holomrazy

Venku pěstovanou zeleninu je nutné chránit před holomrazy. Z toho důvodu se k ní přihrnuje zemina nebo kompost, zakrývá se slámou, suchým listím nebo chvojím. Doporučuje se rovněž netkaná bílá textilie, jež se po okrajích zatíží kameny nebo starými cihlami. Zákryv lze i různým způsobem kombinovat. Například na listí se vyskládá chvojí, aby se nerozfoukalo po celé zahradě.

Specifika zimní sklizně růžičkové kapusty nebo špenátu

Některé druhy zeleniny se potom v prosinci sklízejí poněkud jinak než v létě. U růžičkové kapusty se neodlamují konkrétní růžičky a listy, ale společně s růžičkami se odřízne celý košťál. Špenát se potom sklízí postupným otrháváním listů a vyříznutím celé rostliny i s částí kořenů. Sklizeň by měla probíhat za suchého počasí, protože mokré listy mají tendenci rychle uvadnout.