Ani voda, ani hnojivo. O srpnové úrodě rajčat rozhodne úplně jiná věc
Tyčková rajčata rostou bez přestávky, dokud je nezastaví mráz nebo zásah zahradníka. Rostlina netuší, že léto končí, a bez vaší pomoci bude dál tvořit nová poupata místo toho, aby dokončila to, co už má rozděláno.
Od opylení květu k plně zralému plodu uplyne šest až osm týdnů. Pokud se kolem 10. srpna otevře nové poupě, rajče by dozrálo nejdříve koncem září nebo začátkem října – v době, kdy už noční teploty pravidelně klesají pod deset stupňů. Chladné noci zastavují zrání, plody ztrácejí barvu i chuť.
Zářijový teplotní normál pro celou republiku činí 13 °C, ale jde o průměr zahrnující i teplé dny. V podhorských oblastech Libereckého kraje dosahuje pouze 12,3 °C, na Vysočině 12,8 °C. Naopak v nejteplejších jihomoravských nížinách se drží kolem 14,3 °C. V chladnějších regionech je proto nutné zasáhnout už na přelomu července a srpna, v nejteplejších polohách stačí první polovina srpna.
Bez zásahu vám na konci sezóny zůstanou jen malé zelené kuličky, které už nikdy nedozrají.
Jak správně zastřihnout vrchol a proč ponechat dva listy
Zásah u venkovních tyčkových odrůd je jednoduchý: odstraníte růstový vrchol hlavního stonku těsně nad posledním hroznem, na kterém už visí malé zelené plody – ne jen poupata.
Nad tímto posledním hroznem ponechte přesně dva listy. Fungují jako závěrečný zdroj energie pro zrající rajčata, ale už nepodporují zbytečný růst do výšky. Dodržujte přitom několik zásad:
- Stříhejte jen za sucha – vlhko po řezu otevírá cestu houbovým infekcím.
- Používejte ostré a čisté nůžky – tupý nástroj stonek rozdrtí a zvyšuje riziko nákazy.
- Najednou odeberte maximálně třetinu listů – odstraňujte především spodní a žloutnoucí části nebo ty, co se dotýkají země. Plody ale nesmí zůstat úplně bez krytí, jinak je spálí slunce.
- Důsledně vylamujte zálistky – po zaštípnutí se rostlina pokusí obnovit růst z bočních výhonů. Pokud je nevylomíte, energie uteče tam.
Kdy zaštipovat a kdy raději nechat růst
Ne všechna rajčata vyžadují stejný přístup. Tyčkové (indeterminantní) odrůdy rostou neomezeně a zaštípnutí vrcholu je u nich při venkovním pěstování klíčové. Naopak keříčková (determinantní) rajčata jsou samoregulační – růst ukončují sama květenstvím a jejich zaštípnutí by zbytečně snížilo celkovou sklizeň.
Velikost plodu není rozhodující. I mezi drobnými cherry rajčaty najdete jak tyčkové, tak keříčkové odrůdy. Určující je vždy růstový charakter konkrétní rostliny.
Roli hraje i prostředí pěstování. V chráněném prostředí skleníku nebo fóliovníku lze ponechat až sedm hroznů, zatímco pro venkovní záhony se doporučuje zastavit růst po čtvrtém hroznu. Kryté prostory prodlužují sezónu o několik týdnů, ale i tam pozdní květy vysávají energii ze starších plodů.
Podle doporučení amerických zahradnických univerzit by měl být růstový vrchol zastaven čtyři až šest týdnů před průměrným termínem prvních podzimních mrazíků. V podmínkách české zahrady to znamená, že polovina srpna je poslední vhodné okno pro zásah. V chladnějších a podhorských oblastech je v půlce srpna už hraniční čas.
Včasný střih sice nezvýší počet nasazených plodů, ale zajistí, že to, co na rostlině už visí, stihne včas a plnohodnotně dozrát.
Správná výživa v závěru sezóny: draslík ano, dusík ne
Zaštípnutí řeší směřování energie, nevylučuje však další cílenou péči. V období zrání plodů pomáhá pravidelná aplikace hnojiv s vysokým obsahem draslíku, který ovlivňuje chuť a rovnoměrné vybarvení rajčat.
Naopak v srpnu je nutné zcela vynechat dusíkatá hnojiva. Přebytek dusíku způsobuje bujný vegetativní růst a tvorbu tmavě zelených až černozelených listů, ale minimální pokrok ve zrání a vývoji samotných plodů. Rostlina přehnojená dusíkem sice vypadá na pohled bujně a zdravě, ale reálnou úrodu v pozdním létě nepřinese.
