Ani Chorvatsko, ani Itálie. Toto je nová zaslíbená evropská země pro léto 2026. Zájezdy mizí bleskem
Když se řekne dovolená u moře, většina Čechů si automaticky vybaví chorvatské pobřeží nebo italské pláže. Jenže něco se v posledních letech dramaticky změnilo. Albánie, donedávna téměř neznámá země na turistické mapě, se proměnila v jeden z nejdynamičtěji rostoucích cílů evropských dovolenkářů. A čísla mluví jasně – v roce 2023 ji navštívilo rekordních 10,1 milionu zahraničních turistů, což představuje 35% nárůst oproti předchozímu roku.
České cestovní kanceláře tento trend potvrzují. Čedok, Exim Tours i Fischer hlásí nárůst poptávky po albánských zájezdech až o 80–100 procent meziročně. „Klienti, kteří dříve automaticky volili Chorvatsko, teď hledají něco nového,
zaznívá z branže. A hlavní důvod? Kombinace autentického zážitku a výrazně nižších cen. Zatímco v Dalmácii nebo Toskánsku ceny ubytování a služeb vyletěly do astronomických výšin, v Albánii si průměrný turista může dopřát tříchodovou večeři s vínem za pár stovek korun.
Země v transformaci
Albánie se nachází na zajímavé křižovatce. Na jedné straně probíhá horečná stavební činnost – nové hotely rostou podél Jónského i Jaderského pobřeží, zejména v oblastech jako Sarandë, Ksamil nebo Durrës. Letiště v Tiraně prošlo významnou expanzí a ve Vlorë se staví úplně nové. Silniční síť se modernizuje, často s podporou fondů EU.
Na druhou stranu má tento rychlý rozvoj i své stinné stránky. Výstavba občas předbíhá plánování, místní infrastruktura – od vodovodů po odpadové hospodářství – se snaží držet krok. Kvalita ubytování se zlepšuje, ale zůstává nerovnoměrná. A palčivým problémem je nedostatek kvalifikovaného personálu v pohostinství, přestože vláda spouští nové vzdělávací programy zaměřené na kuchařské, číšnické a hotelové profese.
Cenový ráj s expirací
Pro mnoho turistů je hlavním tahákem právě cenová dostupnost. Čerstvé mořské plody, skvělé místní víno, ubytování s výhledem na tyrkysové moře – to vše za zlomek toho, co by zaplatili v tradičních středomořských destinacích. Jenže ekonomická logika je neúprosná.
Experti předpovídají, že do roku 2026 se ceny ubytování a služeb mohou zvýšit o 20–40 procent v závislosti na lokalitě. I poté zůstane Albánie pravděpodobně levnější než Chorvatsko či Itálie, ale éra ultra-levné dovolené se pomalu chýlí ke konci. Kdo chce zažít zemi za současných podmínek, nemá času nazbyt.
Víc než jen pláže
Albánie si uvědomuje, že spoléhat pouze na letní mořskou turistiku je krátkozraké. Proto intenzivně pracuje na diverzifikaci nabídky. Albánské Alpy s údolími Valbona a Theth lákají pěší turisty, UNESCO města Berat, Gjirokastër a antické Butrint přitahují milovníky historie. Rozvíjí se agroturistika, vinařský turismus v okolí Skadarského jezera i dobrodružné aktivity jako rafting na řece Vjosa.
Tato strategie má rozložit turistický ruch po celé zemi a v průběhu celého roku, což je klíčové pro udržitelnost i pro zamezení přetížení pobřežních oblastí v hlavní sezoně.
Bezpečnost a staré mýty
Vnímání Albánie je často zatíženo stereotypy z minulosti. Mnozí si ji stále spojují s nestabilitou devadesátých let. Realita je ale jiná – země je členem NATO a kandidátem na vstup do EU. Pro turisty je obecně bezpečná, v turistických oblastech je zvýšená policejní přítomnost a místní obyvatelé jsou k návštěvníkům tradičně pohostinní.
Příliv turistů má na místní komunity převážně pozitivní dopad. Generuje tisíce pracovních míst, místní restaurace a penziony zažívají zlatou éru, rybáři prodávají úlovky přímo hotelům, farmáři dodávají čerstvé produkty. Samozřejmě existují i rizika – rostoucí ceny nemovitostí pro místní nebo hrozba ztráty autenticity v některých oblastech.
