Ze Slovenska se na Česko řítí katastrofa. V mnoha okresech už vyhlásili karanténu
Představte si zdravý vzrostlý jasan uprostřed lesa. Koruna plná listů, pevný kmen, desítky let života v kořenech. A pak se něco zlomí. Vrchol stromu začne schnout, větve jedna po druhé ztrácejí sílu a za dva až tři roky stojíte před mrtvým dřevem. Příčina? Nepozorujete ji pouhým okem. Pod kůrou se skrývají larvy brouka, který dokáže jasan zabít rychleji než jakákoli houba nebo virus.
Polník jasanový (Agrilus planipennis) přišel z východní Asie a Evropská unie ho zařadila mezi takzvané prioritní škůdce – organismy s potenciálem způsobit masivní hospodářské, ekologické i společenské ztráty. Dospělý jedinec dorůstá osmi až čtrnácti milimetrů a jeho tělo září kovovým zeleným odstínem. Samotný brouk však neničí stromy přímo. Skutečnou katastrofu rozpoutávají jeho potomci.
Samice naklade vajíčka do prasklin kůry a vylíhlé larvy se okamžitě zavrtají pod povrch. Tam vyžírají složité sítě chodbiček přímo v lýku – tkáni, která zajišťuje transport vody a živin mezi kořeny a korunou. Strom se doslova zadusí zevnitř. Prosychání koruny od vrcholu je první viditelný signál, ale v tu chvíli už bývá pozdě. Jasany odumírají plíživě, ale neúprosně.
První ohnisko v EU a rychlý postup na západ
Devátého června 2026 maďarské úřady potvrdily přítomnost polníka v obci Beregsurány, která leží těsně u ukrajinských hranic. Šlo o vůbec první oficiálně zaznamenaný výskyt tohoto škůdce na území Evropské unie. Během několika týdnů následovaly nálezy na východním Slovensku – vzorky z lapačů, vizuální pozorování i kontroly dřeva potvrdily přítomnost brouka 25. června a 7. července 2026.
Prvních osmnáct dospělých jedinců na Slovensku podchytili v parku u historického kaštelu ve Stredě nad Bodrogom v okrese Trebišov. Další záchyty následovaly v rychlém sledu a ukázalo se, že brouk už obsadil desítky lokalit. Slovenské orgány reagovaly okamžitě: okresní úřad v Michalovcích vyhlásil karanténu a kolem zamořených oblastí vznikla rozsáhlá ochranná pásma.
V okrese Michalovce spadá do zamořené zóny třináct obcí: Beša, Čičarovce, Drahňov, Kapušianské Kľačany, Lúčky, Malé Raškovce, Oborín, Ptrukša, Ruská, Veľké Kapušany, Veľké Slemence, Vojany a Žbince. Ochranné pásmo sahá minimálně deset kilometrů od hranic zamořené oblasti a zahrnuje i samotné město Michalovce. V okrese Trebišov je situace ještě dramatičtější – polník se potvrdil ve 26 obcích.
Co znamená karanténa a proč je tak přísná
Karanténní režim není jen formální papírování. Ukládá vlastníkům lesů, firmám i běžným občanům konkrétní povinnosti, jejichž nedodržení může mít fatální následky. Veškeré napadené dřevo a rostliny musí být bezpečně zlikvidovány na místě. Jakýkoli pohyb hostitelských rostlin, dřeva nebo kůry mimo zamořenou zónu je přísně zakázán.
Nesmí se vysazovat nové jasany ani chionantus virginský, který je pro polníka také atraktivní. Zvláštní omezení platí pro manipulaci s dřevem v pásmu sahajícím až 90 kilometrů od vnější hranice zamořené oblasti. Tato pravidla zavazují všechny fyzické i právnické osoby bez výjimky.
Karanténu bude možné zrušit teprve ve chvíli, kdy úřední průzkumy nepotvrdí výskyt škůdce po dobu čtyř po sobě jdoucích let. Jde o dlouhodobý boj, který vyžaduje trpělivost, disciplínu a spolupráci všech zúčastněných.
Jak poznat napadený strom a co dělat při nálezu
Jasany napadené polníkem prozradí několik charakteristických znaků. Koruna prosychá shora, větve postupně odumírají a celkový stav stromu se zhoršuje během dvou až tří let. Nezaměnitelným důkazem přítomnosti brouka jsou výletové otvory v kůře ve tvaru písmene „D“.
Tyto otvory vznikají ve chvíli, kdy dospělí brouci opouštějí strom a vydávají se hledat nového hostitele. Pokud narazíte na podezřele schnoucí jasan nebo přímo na kovově zeleného brouka pod kůrou, neváhejte a okamžitě informujte odborníky z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.
Rychlý záchyt případného ohniska je klíčem k záchraně jasanů v naší krajině. Vzdušnou čarou dělí současná slovenská ohniska od českých hranic zhruba 250 kilometrů. Přirozené šíření hmyzu sice chvíli trvá, ale člověk a doprava napadeného dříví mohou škůdce přesunout během jediného dne.
Proč by nás to mělo zajímat
Jasany tvoří nedílnou součást našich lesů, alejí i městské zeleně. Jejich ztráta by znamenala nejen ekologickou, ale i ekonomickou ránu. Polník jasanový není přehnaná mediální panika – je reálným biologickým rizikem, které se řítí směrem k nám. Slovensko bojuje s karanténou, Maďarsko monitoruje další šíření a Česko sleduje každý pohyb.
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský apeluje na lesníky, zahrádkáře i širokou veřejnost: ostražitost a rychlá reakce mohou rozhodnout o tom, zda se nám podaří zabránit nekontrolovanému šíření. Každý podnět odborníci prověří a každé hlášení může zachránit desítky stromů.
Otázka už nezní, jestli polník dorazí k našim hranicím. Otázka zní, jak rychle ho dokážeme zachytit.
