První země EU zavádí revoluční novinku: Kdo se vzdá svého řidičského průkazu na 5 let, dostane 25 000 eur. Zájem je enormní
Malta čelí problému, který se v Evropě nevyskytuje nikde jinde v takové intenzitě. Na ploše sotva přesahující 300 čtverečních kilometrů se tísní hustota automobilů, která patří k nejvyšším na kontinentu. Každodenní zácpy se staly běžnou realitou a klasické nástroje jako bezplatná veřejná doprava pro všechny obyvatele nepřinesly kýžený efekt.
Vedení země proto v lednu 2026 spustilo experiment, který nemá v Evropě obdoby: mladým lidem do třiceti let nabízí finanční odměnu výměnou za to, že se na celých pět let stanou výhradně pěšími nebo cestujícími v autobusech. Žádné vlastní řízení, žádné výjimky. Místo dotací na elektromobily či rozšiřování cyklostezek stát vsadil na přímou kompenzaci těm, kdo dobrovolně zmizí ze silnic.
Kdo může žádat a co musí splnit
Podmínky účasti jsou přísné a jasně vymezené. Zájemce musí být mladší třiceti let, žít na Maltě minimálně sedm let a vlastnit místní řidičský průkaz kategorie B alespoň dvanáct měsíců. Zásadní je čistá minulost: žádné odebrání oprávnění, žádné pozastavení platnosti. Program navíc automaticky vylučuje ty, jejichž profese vyžaduje každodenní řízení vozidla.
Další omezení se týká původu dokladu: žadatelé s řidičským průkazem vydaným mimo Evropskou unii nemohou do systému vstoupit vůbec. Stát tak cílí výhradně na rezidenty s evropskými oprávněními, kteří mají vazbu na ostrov a reálně přispívají k místnímu dopravnímu zatížení.
Celý projekt počítá s rozpočtem 25 milionů eur rozloženým do pěti let, přičemž každoročně je k dispozici pět milionů. To znamená kapacitu pro dvě stovky nových účastníků ročně, celkem tedy až tisíc lidí během celého běhu programu.
Peníze přicházejí postupně, ne najednou
Výplata probíhá v pěti ročních splátkách, což má zajistit dlouhodobou motivaci dodržet celý závazek. Hned po schválení žádosti a fyzickém odevzdání průkazu obdrží účastník prvních pět tisíc eur. Stejnou částku pak dostává každý rok při výročí, až po šedesáti měsících dosáhne maximální odměny 25 000 eur.
Po celou dobu platí absolutní zákaz usednout za volant – nejen na Maltě, ale kdekoliv na světě. Systém nepočítá s výjimkami pro dovolenou v zahraničí ani s možností řídit jiný typ vozidla. Kdo se přihlásí, musí počítat s tím, že se na pět let stane výhradně spolujezdcem.
Předčasný odchod z programu je finančně bolestivý. Možnost požádat o návrat oprávnění existuje pouze v přesně stanovených časových oknech po každém výročí. Ve 13. měsíci musí účastník vrátit 20 000 eur, ve 25. měsíci 15 000 eur, ve 37. měsíci 10 000 eur a ve 49. měsíci ještě 5 000 eur. Výjimku může udělit pouze speciální komise, a to jen ze závažných zdravotních nebo pracovních důvodů.
Ještě přísnější postihy čekají ty, kdo by se pokusili pravidla obejít. Řízení načerno během pětiletého období znamená nejen standardní sankce za jízdu bez oprávnění, ale navíc správní pokutu pět tisíc eur, povinnost vrátit veškeré dosud vyplacené prostředky a další řízení. Ani po bezproblémovém uplynutí celých pěti let se průkaz nevrací automaticky – účastník musí nejprve absolvovat 15 hodin povinného výcviku v autoškole, aby si osvěžil řidičské dovednosti po dlouhé pauze.
Obrovský zájem, ale i pochybnosti o skutečném dopadu
Reakce veřejnosti překonala očekávání. Již v únoru 2026, krátce po zahájení příjmu přihlášek, maltský ministr dopravy Chris Bonett informoval, že podané žádosti vyčerpaly více než polovinu ročního rozpočtu. Oficiální příjem formulářů byl uzavřen 30. června 2026, administrativní zpracování však pokračuje až do konce roku nebo do úplného vyčerpání prostředků.
Kritici však poukazují na zásadní slabinu celého konceptu: do systému se mohou přihlásit i takzvaní pasivní řidiči. Jde o lidi, kteří sice vlastní platné oprávnění, ale v praxi nevlastnili auto ani předtím téměř neřídili. V jejich případě formální odevzdání dokladu nepřinese reálné snížení počtu vozidel v každodenním provozu – stát jim prostě zaplatí za to, co stejně dělali.
Maltská Národní rada mládeže šla ve své kritice ještě dál. Podle ní finanční motivace mladé lidi nepřiměje opustit auta, dokud se radikálně nezlepší kvalita veřejné dopravy. Organizace navrhovala investovat tyto prostředky raději do posílení autobusových spojů a zavedení přímých tras mezi městy, což by podle ní mělo dlouhodobější efekt než jednorázové platby.
Přesto maltský experiment představuje ojedinělý pokus o radikální řešení dopravního kolapsu v malém a hustě obydleném prostoru. Ukáže se až za několik let, zda finanční kompenzace dokáže skutečně odlehčit přetíženým silnicím, nebo jestli peníze putují hlavně těm, kteří by stejně neřídili. Pro ostatní evropské země však Malta nabízí cennou studii toho, jak daleko lze zajít v pozitivní motivaci občanů k opuštění vlastního vozu.
