Televizní program na zítřek má jasného krále. Nova odpálí film století, od kterého se neodlepíte
Základem celého úspěchu je literární předloha. Film byl natočen podle stejnojmenné novely spisovatele Bohumila Hrabala z roku 1976. Hrabal v této knize s láskou a humorem vzpomíná na své dětství a na své rodiče – matku Marii (ve filmu Maryška) a otčíma Františka Hrabala (ve filmu Francin), který pracoval jako správce pivovaru.
Samotný název „Postřižiny“ odkazuje k historickému rituálu stříhání vlasů, ale v kontextu filmu symbolizuje příchod nové, zkrácené doby. Zkracují se v něm nejen sukně a vlasy hlavní hrdinky, ale obrazně i vzdálenosti díky novým vynálezům, jako je rádio či motocykl. Jiří Menzel napsal scénář společně s Bohumilem Hrabalem a dokázal na plátno přenést autorův typický styl plný poetiky, nadsázky a svérázných postaviček.
Herecké obsazení a ikonické postavy
Menzel měl neobyčejný cit pro výběr herců, což se v Postřižinách potvrdilo na sto procent. Obsazení hlavních rolí se stalo legendárním:
- Magda Vášáryová (Maryška): Půvabná, energická a nespoutaná manželka správce pivovaru. Její chuť k životu, slabost pro dobré maso a pivo tvoří srdce celého filmu.
- Jiří Schmitzer (Francin): Svědomitý a věčně ustaraný správce pivovaru, který se snaží udržet chod podniku i divoké nápady své ženy pod kontrolou.
- Jaromír Hanzlík (strýc Pepin): Hlučný, nespoutaný Francinův bratr, který přijede na návštěvu „na dva dny“ a už zůstane. Jeho neustálé křičení a historky (například o tom, jak „byl na vojně v Šáryváry“) dávají filmu obrovskou dynamiku.
Ve vedlejších rolích se objevila celá řada skvělých českých herců. Členy správní rady pivovaru si zahráli například Rudolf Hrušínský (doktor Gruntorád), Petr Čepek (pánský krejčí de Giorgi), Oldřich Vlach (komisař) nebo Miloslav Štibich (předseda správní rady). Každá z těchto postav má v příběhu své pevné, humorné místo.
Kde se vlastně natáčelo?
Ačkoliv se Hrabalovy vzpomínky reálně vážou k pivovaru v Nymburce, film se natáčel jinde. Filmaři si jako hlavní lokaci vybrali pivovar v Dalešicích na Třebíčsku. Tento areál byl v té době zchátralý a nefunkční, což paradoxně filmařům umožnilo upravit si ho přesně podle svých představ do podoby z počátku 20. století.
Natáčení v Dalešicích film navždy proslavilo. Dnes je tento pivovar kompletně zrekonstruovaný, opět se v něm vaří pivo (včetně speciálu inspirovaného filmem) a nachází se zde Muzeum rakousko-uherského pivovarnictví, které mapuje i samotné natáčení.
Další známé scény se natáčely v městečku Počátky na Pelhřimovsku. Zdejší náměstí posloužilo pro záběry z tehdejšího městského života a místní hotel se proměnil v hotel, kde zasedala správní rada.
Legendární scény a zákulisní fakta
Postřižiny jsou plné momentů, které diváci umí citovat zpaměti. Mezi ty nejznámější patří:
- Výstup na pivovarský komín: Maryška se strýcem Pepinem vylezou na obří komín, což vyvolá poplach v celém městečku. Tento záběr se natáčel kombinací reálného komína v Dalešicích a makety. Aby scéna vypadala autenticky, herci byli jištěni, ale Magda Vášáryová musela překonat strach z výšek. V některých nebezpečných detailech ji zastupovala kaskadérka.
- Zabijačka a jídlo: Scény, kde Maryška s chutí jí jitrnice, ovar nebo pije pivo z velkých sklenic, se natáčely s reálnými potravinami. Pro herce to bylo občas náročné, protože záběry se opakovaly a jídlo museli konzumovat i klidně od brzkého rána.
- Jízda na kole a zkracování vlasů: Když si Maryška nechá u kadeřníka ostříhat své dlouhé, krásné vlasy a pak projíždí na kole kolem udivených sousedů, je to jeden z vizuálních vrcholů filmu. Její pověstné dlouhé vlasy byly ve skutečnosti parukou vyrobenou z pravých vlasů dovezených ze Západního Německa.
Divácký úspěch a odkaz
Film měl premiéru v únoru 1981 a okamžitě zaznamenal obrovský divácký úspěch. V kinech ho viděly miliony lidí. Menzelovi se podařilo vytvořit dílo, které v době tuhé normalizace přineslo lidem čistou radost, humor a nostalgii po starých časech, aniž by film působil politicky angažovaně.
Snímek získal ocenění doma i v zahraničí (například na mezinárodních filmových festivalech) a kamera Jaromíra Šofra dodala celému vyprávění nezaměnitelnou, prosluněnou vizuální stránku. Hudbu k filmu složil Jiří Šust, který s Menzelem spolupracoval na většině jeho slavných filmů (včetně Ostře sledovaných vlaků).
Postřižiny tak i po desetiletích zůstávají symbolem české pohody, skvěle zvládnutého filmařského řemesla a oslavou drobných radostí života.
Film Postřižiny (1981) můžete vidět v sobotu 11. 7. ve 21:45 na ČT1.
