Tahle hračka byla za ČSSR mezi dětmi běžná. Za nepoškozenou dnes sběratelé dávají tisíce
Kdo vyrůstal v Československu v sedmdesátých nebo osmdesátých letech, dobře ví, jak vypadaly tehdejší dětské pokoje. Výběr v hračkářstvích byl omezený, pulty plnily výrobky národních podniků. Směr, KDN, Igra nebo Fatra Napajedla – tyto značky měli doma prakticky všichni. Hračky z jejich produkce dnes zažívají renesanci, tentokrát ale ne v rukou dětí, nýbrž sběratelů.
Zajímavé je sledovat proměnu vnímání těchto předmětů. Zatímco v době svého vzniku šlo o prostou spotřební věc určenou k zábavě, dnes se z nich staly artefakty s historickou i finanční hodnotou. Zachovalý kus v původním obalu může vynést i desetitisícové částky.
Mechanické modely vozidel – hvězdy sběratelských aukcí
Plechová autíčka se zavíracím mechanismem nebo plastové modely ovládané bowdenovým lankem patřily k nejoblíbenějším hračkám své doby. Výrobci jako KDN či Igra dokázali vytvořit miniaturní repliky skutečných vozidel s pozoruhodnou přesností.
Mezi legendy patří především zmenšeniny Tatry 138, Tatry 815, Škody 120, Škody Favorit a samozřejmě traktoru Zetor. V osmdesátých letech stály desítky korun, dnes jejich cena začíná na třech tisících a může dosáhnout až patnácti tisíc korun. U vzácnějších barevných variant, prototypů nebo kusů s dokonale funkčním ovládáním se částka vyšplhá i přes dvacet tisíc.
Podobný příběh mají Igráččci – drobné plastové figurky s vyměnitelným vybavením, které se začaly vyrábět v roce 1976. Kompletní postavičky z prvních výrobních sérií, ať už šlo o zedníky, kuchaře nebo policisty, dnes dosahují hodnoty od stovek po tisíce korun za jediný exemplář.
Gumové hračky jako umělecká díla
Zvláštní pozornost si zaslouží výrobky z Fatry Napajedla, zejména ty navržené Libuší Niklovou. Její harmonikový kocour, červený býk, slon nebo žirafa překročily hranici pouhých hraček. Dnes jsou vnímány jako plnohodnotná díla československého průmyslového designu.
Gumové a nafukovací předměty měly ze své podstaty krátkou životnost. Děti je propichovaly, ohýbaly, materiál časem ztvrdl a popraskal. Proto je nepoškozený kus ze šedesátých nebo sedmdesátých let mimořádně vzácný. Na aukcích věnovaných umění a designu se tyto kousky prodávají za částky mezi pěti až třiceti tisíci korunami, záleží na konkrétním modelu a jeho stavu.
Proč hodnota starých hraček roste
Za aktuálním zájmem o tyto předměty stojí několik jasných důvodů. Především jde o nostalgii. Lidé, kteří s těmito hračkami vyrůstali, jsou dnes ve věku, kdy mají finanční možnosti a touhu vrátit se ke vzpomínkám na dětství.
Dalším faktorem je vzácnost zachovalých exemplářů. Hračky sloužily k dennímu používání, takže většina z nich skončila poškozená nebo vyhozená. Kompletní kus s nepoškrábaným povrchem a původní krabicí je dnes opravdová rarita.
Neopomenutelná je také kvalita zpracování. Plechové konstrukce, precizní mechanické převody a solidní plasty měly své kouzlo, které současným levným importům často chybí. Jde o řemeslnou práci, která má svou hodnotu.
Co určuje cenu starých hraček
Pokud plánujete procházet staré krabice po prarodičích nebo děláte úklid na chalupě, nevyhazujte unáhleně. Před likvidací starého autíčka, stavebnice Merkur nebo plastové figurky se vyplatí zjistit jejich aktuální hodnotu.
- Původní obal – zachovalá nebo dokonce neotevřená papírová krabice může zvýšit hodnotu až na dvojnásobek
- Kompletnost – u vozidel nesmí chybět zrcátka, majáčky, klíček nebo ovladač
- Stav povrchu – původní nálepky, neprasklé plasty a funkční mechanismus výrazně zvyšují cenu
Sběratel Pavel z Brna k tomu dodává: „Před pěti lety jsem na půdě našel starou Tatru 815 v původní krabici. Myslel jsem, že je to bezcenné. Nakonec jsem ji prodal za dvanáct tisíc. Kdybych ji vyhodil, nikdy bych nevěřil, že má takovou hodnotu.“
To, co kdysi sloužilo jako prostá zábava na odpoledne, se postupně proměnilo v zajímavý investiční nástroj a ceněný sběratelský předmět. Trh s retro hračkami z ČSSR roste a zájem o ně rozhodně neklesá.
