Podzimní les a houbaření, které promění víkendový výlet do přírody v košík plný hub

Podzim je i pro víkendové houbaře ráj

Když se podzim vydaří, je to nejkouzelnější období v roce. Příroda se snaží před tím, než se obleče do šedivého a bílého hávu ukázat, jak barevná je. A procházka lesem je pohlazením na duši. Pokud je po ruce košík, může být z takového kochání se barvami podzimu i pěkná porce hub.

Právě podzim je časem, kdy se dá v lese nasbírat hotový houbařský poklad. Houbařů je už zanedbatelné množství, lesy kolem chatových osad už každý den nesledují natěšení houbaři a také vlhkost a vhodné mikroklima je pro růst hub mnohem příznivější, než uprostřed horkého léta.

Košíček (a možná i atlas hub)

Alespoň malý proutěný košík by tak rozhodně při podzimní procházce lesem neměl chybět.

Na podzim sice už mnoho nejvíce sbíraných hřibovitých hub v lese není, ale stále lze najít oblíbený hřib hnědý (suchohřib), hřib strakoš a na znalce čeká i velká rodina klouzků, kteří jsou poměrně snadno rozeznatelní. Na těch správných místech lze najít i kozáky a křemenáče. Vzácně lze narazit na hřib smrkový, borový nebo dubový.

Ten pravý čas přichází pro houby typicky podzimní. Začíná růst mnoho druhů čirůvek, které najdou uplatnění do omáček nebo polévek. Nezaměnitelné jsou i houby „pařezové“, mezi které patří nejznámější václavka smrková. Na pařezech roste třepenitka maková, která upoutá pozornost žlutými odstíny. Je nutné vědět, jak se liší od třepenitky svazčité, která je hořká a jedovatá. Na stejném místě rostou i jedlé penízovky. Ty rostou i v lesním substrátu (kuželovitá, dubová, máslová) a hodí se do omáček. Penízovka sametonohá roste i pod sněhem a v léčitelství se jí připisují blahodárné preventivní účinky podporující lidské zdraví. Ve smrkových lesích jsou ryzce pravé i smrkové, které jsou vítanou delikatesou, pokud se naloží. Nakládají se i václavky.

Ohledně ryzců je třeba nastudovat, jak vypadá jedovatý ryzec hnědý, který vůní připomíná maggi. Vyplatí se naučit se rozpoznávat holubinky. Ty jsou jedlé a velmi chutné. Jsou také jednoduše rozpoznatelné. Hlívu ústřičnou není třeba moc představovat. I tu si z lesa pozorný houbař může až do pozdní zimy přinést.

Jak je vidět, les je štědrý i v době, kdy se příroda ukládá ke spánku a není nijak náročné si z výletu přinést i něco pro zpestření jídelníčku.