Po žhavém létě přijde ještě větší peklo. Meteorologové vydali první varování před podzimními extrémy
Stabilní přechod mezi ročními obdobími se stává minulostí. Klimatické modely renomovaných institucí signalizují pro nadcházející měsíce výrazné komplikace. Zatímco bychom očekávali postupné ochlazování typické pro podzimní období, realita bude pravděpodobně vypadat úplně jinak.
Evropský kontinent čelí rekordním teplotním anomáliím
Nejnovější data z Evropského centra pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF) a amerického systému CFSv2 ukazují znepokojivý trend. Starý kontinent se nachází v oblasti s nejvyšší teplotní odchylkou za uplynulou dekádu. Tradiční postupné snižování teplot, které obvykle nastupuje v druhé polovině srpna, letos podle prognóz nenastane.
Září a říjen by měly vykazovat průměry převyšující dlouhodobé klimatické normy z období 1991-2020 o hodnoty mezi 1,5 až 2,5 °C. Důležité však je, že průměrné hodnoty mohou maskovat dvě zcela rozdílné varianty vývoje počasí.
Dvě možné cesty dalšího vývoje
První varianta nabízí pokračování letních podmínek hluboko do kalendářního podzimu. Teploty by v níže položených oblastech České republiky mohly zůstat na úrovni 22-25 °C i během září. Nelze vyloučit ani další vlnu veder v první polovině podzimního období.
Druhá možnost představuje mnohem dramatičtější scénář. Model americké agentury NOAA počítá s náhlými poruchami výškového proudění, které dokážou během dvou dnů srazit teploty směrem dolů až o 15-18 stupňů. „Takové skoky jsou pro ekosystémy i lidské aktivity extrémně zatěžující“, varují klimatologové.
Prakticky by to znamenalo přechod z příjemných 23 °C na denní maxima okolo 4-6 °C téměř ze dne na den. Ranní hodnoty by se mohly propadat až k nule, což představuje riziko přízemních mrazíků.
Příčina klimatického chaosu
Za extrémními výkyvy stojí nestabilita takzvaného jet streamu – výškového proudění vzduchu. Toto proudění se nepohybuje v přímé linii, ale vytváří vlnité struktury připomínající meandrující řeku.
- Severní vychýlení proudu otevírá cestu horkým vzdušným masám z africké oblasti
- Jižní vychýlení naopak umožňuje vpád arktického vzduchu ze severu a severovýchodu
- Přechod mezi těmito stavy probíhá velmi rychle, často během 24-48 hodin
- Výsledkem jsou teplotní propady přesahující 15 °C v řádu desítek hodin
Devastující dopad na zemědělskou produkci
Zatímco lidský organismus zvládne teplotní výkyvy s určitými obtížemi, pro rostlinnou produkci představují tyto skoky existenční hrozbu. Zemědělské plodiny vyžadují pro správný vývoj relativně stabilní podmínky, které letošní předpovědi rozhodně neslibují.
Vysoké podzimní teploty brání plodinám v přechodu do fáze dormance – zimního klidu. Ozimé plodiny místo toho pokračují v růstu, ačkoliv by měly být v klidovém režimu. Když následně dorazí náhlý mráz, může dojít k masivnímu poškození nebo zničení celých porostů.
Viděl jsem na vlastní oči, jak po jednom takovém teplotním skoku v roce 2023 zmrzla polovina řepky. Rostliny prostě nestihly přejít do ochranného režimu a mráz je zasáhl v plné vegetaci.
Situaci dále zhoršuje kritický deficit půdní vláhy. Meteorologické projekce nepočítají s výraznějšími srážkami během zbytku léta ani podzimu. Větší množství vody má dorazit až v zimě, kdy však zmrzlá půda nedokáže efektivně absorbovat a zadržet vlhkost. Voda z tání sněhu pak často odteče povrchově, aniž by se dostala do půdního profilu.
Co lze očekávat v následujících týdnech
Klimatologové doporučují sledovat aktualizované předpovědi a připravit se na obě zmíněné varianty. Prodloužené léto by sice bylo příjemnější pro venkovní aktivity, ale z dlouhodobého hlediska představuje stejné riziko jako dramatické teplotní skoky.
Absence postupného ochlazování narušuje přirozené cykly přírody. Stromy a keře nedostanou správný signál k zastavení růstu a přípravě na zimu. Hmyz pokračuje v aktivitě déle než obvykle, což může ovlivnit celý ekosystém v následujícím roce.
Varianta s prudkými teplotními skoky zase klade enormní nároky na infrastrukturu, energetiku i zdravotnictví. Rychlé přechody mezi letními a téměř zimními podmínkami zatěžují především starší populaci a osoby s kardiovaskulárními problémy.
