Největší ostuda Prahy: Tohle místo je vřed krásného města, tvrdí cizinci
Hlavní město Česka pravidelně získává ocenění jako jedna z nejatraktivnějších destinací planety. Architektonické skvosty, bohatá historie a kouzelné uličky přitahují každoročně miliony zahraničních návštěvníků. První kontakt s městem však často znamená nepříjemné překvapení.
Stačí opustit historickou budovu hlavního nádraží a člověk se ocitá v prostředí, které s romantickou představou o Praze nemá mnoho společného. Prostor oficiálně nazývaný Vrchlického sady získal pověst nejproblematičtějšího místa metropole. Turisté i místní mu říkají Sherwood.
Odkud se vzala přezdívka podle legendárního lesa
Srovnání s lesem Robina Hooda není náhodné. Stejně jako v příbězích o slavném zbojníkovi, i zde jako by platila jiná pravidla než ve zbytku města. Vznik problémové lokality souvisí s urbanistickými zásahy ze sedmdesátých let minulého století.
Výstavba nové odbavovací haly a severojižní magistrály tehdy znamenala radikální zásah do původní podoby parku. Sady se výrazně zmenšily a byly odděleny od přirozeného městského života. Vznikl izolovaný prostor, který sice leží v centru, ale funguje jako odtržené území bez vazby na okolní ruch.
Odborníci na městské plánování označují za klíčovou chybu vytvoření nepřehledných zákoutí, tmavých betonových konstrukcí a absenci přímého propojení s Václavským náměstím. Izolace nastartovala postupný úpadek celé lokality.
Tři hlavní důvody, proč návštěvníci místu dávají nejhorší hodnocení
Cestovatelské portály a diskuzní fóra plní negativní reakce zahraničních turistů. Vrchlického sady se pravidelně objevují v seznamech míst, kterým je lepší se vyhnout. Stížnosti se opakují a dají se shrnout do několika kategorií.
Poloha u hlavního dopravního uzlu a relativní oddělenost od běžného provozu přitahuje lidi bez domova a osoby se závislostmi. Park se stal útočištěm pro skupiny, které hledají místo mimo přímý dohled veřejnosti.
Úklidové služby se snaží situaci zvládat, přesto dlouhodobě přetrvávají problémy s čistotou. Zákoutí a trávníky často slouží jako improvizované toalety, což vytváří nepříjemné prostředí pro kohokoliv, kdo tudy prochází.
Statistiky kriminality možná nevykazují extrémní hodnoty, subjektivní vnímání bezpečnosti je však alarmující. Zejména cizinci, kteří metropoli neznají, pociťují silný diskomfort. Nedostatečné osvětlení po setmění situaci ještě zhoršuje.
Čekala jsem romantické přivítání v Praze, místo toho jsem se po vystoupení z vlaku cítila velmi nesvá. Celý park působil odpudivě a musela jsem rychle projít na druhou stranu,
popisuje svou zkušenost kanadská turistka Amanda na cestovatelském fóru.
Revitalizace jako jediná cesta z problémů
Magistrát o existenci problému ví a dlouhodobě se ho snaží řešit. V parku působí zvýšený počet policejních hlídek a pracují zde sociální pracovníci. Tyto kroky představují pouze dočasná opatření, která neřeší kořen problému.
Skutečnou změnu má přinést až kompletní přestavba celého území kolem hlavního nádraží. Mezinárodní architektonická soutěž vybrala vítězný návrh, který počítá s radikální proměnou do konce dvacátých let.
Co přinese plánovaná rekonstrukce
Nový koncept staví na otevřenosti a maximálním využití denního světla. Zmizí betonové konstrukce, které dnes vytvářejí nepřehledná zákoutí a slouží jako úkryty. Design má vrátit parku charakter běžného městského prostoru.
Klíčovou změnou bude vznik tramvajové zastávky přímo před nádražní halou. Nová trať propojí zastávku s linkami z Vinohradské a Vodičkovy ulice. Pravidelný pohyb běžných cestujících představuje nejúčinnější nástroj proti sociálnímu vyloučení jakékoliv lokality.
Součástí projektu je také dřevěná střešní konstrukce, která propojí vnitřní prostory haly s venkovním parkem. Vznikne tak moderní veřejný prostor západního typu, kde si lidé budou moci v klidu sednout na kávu nebo počkat na vlak.
Do dokončení revitalizace zůstávají Vrchlického sady varovným příkladem toho, jak nevhodné urbanistické rozhodnutí dokáže na desítky let poznamenat jinak krásné město. Sherwood uprostřed Prahy ukazuje, že architektura není jen o estetice, ale především o tom, jak ovlivňuje život lidí a fungování veřejného prostoru.
