Nejkrásnější místo na jarní výlet se nachází 30 minut od Prahy. Dá se k němu dostat pohodlně MHD
Průhonický park je bez nadsázky jedním z nejúžasnějších míst ve střední Evropě a pro Pražáka (i návštěvníka metropole) představuje dokonalý cíl pro jarní restart. Nachází se v podstatě na hranici Prahy a je to takový ten typ místa, kde se potkává neskutečná historie s divokou, ale přesto promyšlenou přírodou.
Cesta, která nebolí
Jedním z největších benefitů Průhonic je jejich dostupnost. Zapomeňte na složité plánování nebo drahý benzín. Pokud nejste fanoušky hledání parkovacího místa (které v Průhonicích o víkendech bývá výzvou), ideální volbou je MHD.
Stačí se dovézt na stanici metra C Opatov, kde přesednete na autobusy příměstské dopravy (nejčastěji linky 363 nebo 385). Cesta trvá zhruba 15 až 20 minut a autobus vás vyplivne prakticky přímo před vstupní branou do parku. Od chvíle, kdy zamknete byt v centru, se tak můžete do půl hodiny až čtyřiceti minut procházet pod rozkvetlými magnoliemi. Je to v podstatě prodloužená jízda tramvají za zážitkem, který se vyrovná nejlepším botanickým zahradám světa.
Proč právě na jaře?
Průhonický park je krásný v každém ročním období, ale jaro je jeho absolutní sezónou. Proč? Odpověď má jedno hlavní jméno: rhododendrony. Průhonice jsou jimi proslulé po celém světě. V parku jich roste kolem 8 000 kusů ve stovkách variant. Když se koncem dubna a v květnu tyto keře rozsvítí barvami od sněhobílé přes jemně růžovou až po sytě fialovou, vypadá to tam jako v kulisách k fantasy filmu.
Ale není to jen o nich. Jaro v Průhonicích začíná už mnohem dříve. Jako jedny z prvních se probouzejí magnolie (šácholany) u zámku, které svými obřími květy vytvářejí až pohádkovou atmosféru. Pak následují koberce podléšek, sasanek a později i rozsáhlé sbírky kosatců a pivoněk v nedaleké botanické zahradě na Chotobuzi, která je součástí areálu.
Trocha historie
Park není jen dílem přírody, ale především vizí jednoho muže. Založil ho v roce 1885 hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca. Tenhle pán nebyl jen nějaký znuděný šlechtic, ale geniální krajinář. Jeho cílem bylo vytvořit areál, který využívá přirozené údolí potoka Botiče, a do něj citlivě zasadit exotické dřeviny tak, aby vypadaly, že tam rostou odjakživa.
Právě díky tomuto unikátnímu propojení domácí a cizokrajné vegetace je Průhonický park zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO. A věřte mi, že ten pocit „světovosti“ tam opravdu ucítíte. Stačí se postavit na vyhlídku nad Podzámeckým rybníkem a podívat se na novorenesanční zámek, který se zrcadlí na hladině. Je to pohled, který se vám neomrzí, i kdybyste tam byli podesáté.
Tipy pro vaši trasu
Park je obrovský – má rozlohu kolem 250 hektarů a síť cest měří desítky kilometrů. Pokud jdete poprvé, pravděpodobně zůstanete v okolí zámku, což je naprosto v pořádku. Tady najdete ty nejupravenější cesty, Alpskou zahradu (skalku nad potokem, která je na jaře v plném květu) a nejlepší výhledy na architekturu.
Pokud ale hledáte trochu klidu a chcete se vyhnout největším davům, vydejte se hlouběji do parku, směrem k části zvané Obora. Cesty se tam postupně mění v lesní pěšiny, údolí Botiče se prohlubuje a vy můžete zapomenout, že jste jen kousek od dálnice D1. Jsou tu krásné louky, kde se dá v klidu posedět v trávě a jen tak poslouchat zpěv ptáků.
Na co nezapomenout:
- Vstupné: Dá se koupit pohodlně online nebo kartou na místě. Doporučuji online variantu, vyhnete se víkendovým frontám u pokladny.
- Obuv: I když je to „park“, pořád je to příroda. Nechte lodičky doma, pohodlné tenisky jsou základ, zvlášť pokud se rozhodnete prozkoumat i vzdálenější kouty Obory.
- Občerstvení: Přímo u zámku je kavárna a restaurace, ale na jaře bývají plné. Skvělý nápad je vzít si s sebou vlastní svačinu a deku (pozor ale na to, kde si sedáte, abyste nepošlapali vzácné rostliny).
- Čas: Vyhraďte si na návštěvu alespoň 3 až 4 hodiny. Průhonice se nedají „proletět“, ty se musí prožít.
Botanická zahrada Chotobuz
Mnoho lidí udělá tu chybu, že navštíví jen hlavní část parku a vynechá Botanickou zahradu na Chotobuzi. Ta je přitom v ceně vstupenky a nachází se jen kousek od hlavního areálu (dostanete se k ní příjemnou procházkou přes park). Na jaře je to ráj pro milovníky detailů – mají zde jednu z největších sbírek kosatců, pivoněk a růží ve střední Evropě. Je to trochu komornější a klidnější než okolí zámku, ideální pro ty, kteří si chtějí v klidu fotit nebo jen tak rozjímat nad pestrostí přírody.
