Meteorologové už vědí, jaký bude prosinec. Tohle žádného Čecha nepotěší
Když se na opačné straně planety v Tichém oceánu začne dít něco neobvyklého, většina Čechů tomu nevěnuje pozornost. Letošní rok ale ukazuje, jak propojená atmosféra naší planety ve skutečnosti je. Klimatický fenomén El Niño nabírá rozměrů, jaké moderní věda dosud nezaznamenala – a jeho důsledky pocítíme právě v nadcházejících týdnech.
Teplá voda v Pacifiku mění počasí po celé planetě
Princip El Niño spočívá v oslabení pasátů, které za běžných okolností vanou od východu na západ. Když tyto větry zeslábnou, obrovská masa teplé povrchové vody se přesouvá ze západního Pacifiku směrem k pobřeží Jižní Ameriky. Do atmosféry se tím uvolňuje enormní množství tepelné energie, která začíná vychylovat ustálené vzorce globálního proudění vzduchu.
První výrazné důsledky se objevily už na začátku října, kdy mimořádné sucho vedlo k rozsáhlým lesním požárům v Austrálii a Indonésii. Nyní se pozornost vědců obrací k severní polokouli – a zejména k Evropě.
Čísla, která znepokojují i zkušené klimatology
Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA), který vývoj sleduje systematicky od roku 1950, vyhodnotil situaci jednoznačně: existuje 83% pravděpodobnost, že aktuální El Niño překoná dosavadní historické rekordy. Světová meteorologická organizace (WMO) počítá v centrální části tropického Pacifiku s teplotní anomálií dosahující +3,7 °C – absolutní rekord za 76 let systematického měření.
„Současný strmý nárůst povrchových teplot vody zaskočil i zkušené klimatology. Tato hodnota nemusí být nutně konečná,“ varují odborníci z WMO.
Vrchol celého fenoménu se očekává právě v průběhu prosince 2026, což staví evropské meteorology před nelehký úkol. Za normálních okolností bývá vliv pacifických anomálií na náš kontinent spíše mírný. Tentokrát je však nahromaděná energie natolik enormní, že dokáže výrazně ovlivnit cirkulaci na celé severní polokouli.
Co to znamená pro české Vánoce
Pro milovníky mrazivé bílé zimy nepřináší předpověď dobré zprávy. Vše nasvědčuje tomu, že prosinec a navazující zimní měsíce přinesou výrazně nadprůměrné teploty a odlišné rozložení srážek. Místo mrazivého vzduchu k nám budou proudit teplejší vzduchové hmoty, což bude v nižších a středních polohách připomínat spíše pozdní podzim.
- Srážek by mělo být relativně dost, ale ve formě deště
- Souvislá sněhová pokrývka se v nížinách objeví jen výjimečně
- V případě sněžení půjde o velmi krátkodobé epizody
To ovšem neznamená, že mrazy zcela vymizí. Meteorologické modely naznačují možnost narušení polárního víru během ledna a února. Pokud k takovému rozpadu dojde, může se do střední Evropy přechodně vylít ledový arktický vzduch. Šlo by však o kratší chladné vpády, které by pouze přerušily převládající teplé proudění.
Ekologická časovaná bomba
Dopady teplé zimy sahají daleko za hranice toho, jestli si vezmeme deštník, nebo rukavice. Z hydrologického hlediska představuje zima bez sněhu vážný problém. Déšť sice pomáhá doplnit půdní vláhu, ale nedokáže plnohodnotně nahradit sněhovou pokrývku.
Právě pomalu tající sníh na horách zásobuje toky během jara a umožňuje pozvolné doplňování podzemních vod. Pokud se zásoby sněhu nevytvoří, hrozí návrat sucha s ještě větší intenzitou. V celoevropském měřítku letní tání v Alpách napájí velké řeky a plní vodní nádrže důležité pro vodní hospodářství.
Příroda navíc reaguje na nepřirozeně vysoké teploty zmateně. Pokud teplé počasí přetrvává, vegetace se probouzí předčasně, stromy začínají nalévat pupeny a probouzí se i hmyz. Následné krátké vpády mrazu pak mohou napáchat fatální škody na ovocných stromech. Mírná zima zároveň vytváří ideální podmínky pro přemnožení zemědělských a lesních škůdců.
Alespoň jedna dobrá zpráva: levnější energie
Na druhé straně mince stojí ekonomické souvislosti, kde situace vyznívá příznivěji. Pro provozovatele lyžařských středisek sice taková předpověď znamená těžké časy, ale pro většinu domácností přináší úlevu. Mírné teploty znamenají nižší spotřebu energie na vytápění.
To je zásadní zpráva pro evropský trh se zemním plynem, kde menší odběry pomáhají udržovat zásoby v zásobnících na bezpečné úrovni. V průběhu prvního čtvrtletí roku 2027 by tak nemuselo dojít k prudkému zdražování energií pro koncové odběratele.
Co nás čeká v příštích měsících
Podle současných výpočtů si masivní anomálie v Tichomoří udrží svou sílu i v úvodních měsících nadcházejícího roku. Dlouhodobé klimatické modely pochopitelně nemohou zaručit detailní průběh počasí pro konkrétní den, protože atmosféra zůstává dynamickým systémem. Z hlediska statistické pravděpodobnosti však El Niño nastavuje podmínky poměrně jasně.
Pokud se předpoklady naplní, čeká nás zima plná deště, bláta a mírných teplot. Idylické bílé svátky a třeskuté mrazy zůstanou v nížinách spíše vzácnou vzpomínkou – alespoň pro letošní rok.
