Kdo si schoval tuto zakázanou věc, dostane dnes od sběratelů 15 000 Kč
Když se doma pustíte do úklidu starých skříní nebo třídíte pozůstalost po prarodičích, málokdy čekáte, že mezi zaprášenými věcmi narazíte na skutečné bohatství. Přesto se to stává. Gramofonové desky z osmdesátých let, které tehdy nesměly oficiálně vycházet nebo rychle zmizely z pultů, se dnes mění v horko vyhledávané sběratelské kousky.
Pokud váš otec nebo dědeček v dobách totality riskoval a ukryl si doma zahraniční či zakázaný vinyl, možná teď držíte v ruce předmět za desetitisíce korun. Vinylový boom posledních let vyšrouboval ceny vzácných nahrávek do neuvěřitelných výšin. A existuje jedno konkrétní album, po kterém sběratelé přímo šílí.
Písně, které nesměly znít
Srpen 1968 přinesl do Československa tanky a zklamání. Společnost se propadla do beznaděje a umělci hledali způsob, jak vyjádřit bezmoc i vzdor. Právě v této atmosféře vzniklo album plné syrové poezie, které se stalo symbolem zmařených nadějí celé generace. Šlo o nahrávku písničkáře Karla Kryla s názvem Bratříčku, zavírej vrátka.
Vydavatelství Panton stihlo v roce 1969 vydat mono verzi s legendárním obalem – fotkou plačícího chlapce od Josefa Koudelky. Hudební kritik Jiří Černý tehdy působil jako producent a napsal průvodní text na obal. Jenže s nástupem normalizace udeřila cenzura naplno. Deska okamžitě zmizela z obchodů a většina nákladu skončila rozřezaná na cirkulárkách.
Jen hrstka lidí stihla vinyl vykoupit a bezpečně ukrýt. Ti, kdo si jej schovávali ve skříni a chránili před vlhkostí, dnes vlastní raritu za tisíce korun. Ale to není všechno. Ještě dramatičtější příběh a vyšší hodnotu mají exempláře, které se do Československa dostaly úplně jinou cestou.
Pašované desky ze Švédska za desítky tisíc
Karel Kryl po emigraci do západního Německa v tvorbě pokračoval. Jeho písně se do vlasti pašovaly ilegálně, často s obrovským rizikem. Klíčovou roli sehrál Jiří Pallas, který ve Švédsku založil exilové vydavatelství Šafrán 78 (ideově ve spolupráci s Jaroslavem Hutkou). Pod touto značkou vyšel Bratříček v roce 1980 znovu – tentokrát na skandinávské půdě.
Dovézt takovou desku přes hranice znamenalo hazard se životem. Pokud celníci našli u cestovatele exilový vinyl, následovaly výslechy a tvrdé postihy. Přesto se stovky kusů propašovaly. Lidé si je tajně přehrávali, nahrávali na kazety a originály ukrývali za falešnými stěnami nábytku nebo zazděné ve skrýších.
Dnes se tato odvaha vyplácí. Švédská vydání Šafrán 78 se na aukčních portálech typu Aukro běžně draží za 7 000 až 15 000 korun. Rozhodující je stav – zvuková drážka nesmí být poškozená nešetrnou jehlou a obal by neměl nést stopy plísně nebo neodborných oprav lepicí páskou.
Zvláštní kapitolu tvoří kompletní sety. Pokud se k vinylu zachovaly všechny původní přílohy, textové sešity a plakáty, ceny v aukcích dokážou přesáhnout i 40 000 korun. Jde o skutečné historické dokumenty, které si sběratelé hlídají jako oko v hlavě.
Ne každá nalezená deska s Krylovým jménem ale znamená výhru. Po roce 1989 přišly rozsáhlé reedice – v roce 1990 i později kolem roku 2015 pod hlavičkou Supraphonu. Tyto novodobé verze mají hodnotu běžných LP desek, tedy 400 až 600 korun. Pro poslech skvělé, pro sběratele nezajímavé.
Klíčem k rozpoznání pokladu je prohlídka středové etikety na vinylu a vyražených čísel v matrici u doběhové drážky. Pokud tam najdete švédské popisky, logo Šafrán 78 nebo původní pantonovskou značku z konce šedesátých let, máte před sebou cenný kousek. V takovém případě desku neodborně nečistěte, nevystavujte slunci a nechte její hodnotu stanovit odborníkem.
