Meteorologové aktualizovali předpověď na zimu. Evropu čeká úplně jiné počasí, než předpokládali
Kdo se těšil na tradiční zimní radovánky, brzký pobyt na sjezdovkách nebo už chystal lyžařské vybavení, bude zřejmě zklamaný. Aktuální sezonní výpočty se za poslední měsíc posunuly k teplejšímu scénáři a pro příznivce sněhu a mrazu přinášejí spíše rozpaky. Podívejme se, co se v modelech změnilo a co to znamená pro Českou republiku.
Co změnil říjnový výpočet
Zásadní posun přinesl říjnový výpočet Evropského centra pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF), které na začátku října zveřejnilo nový výhled na zimu 2026/2027. Oproti zářijové verzi teploty v Evropě ještě o něco vzrostly a množství sněhu naopak kleslo, a to na drtivé většině území kontinentu. Teplý scénář přitom nezůstává osamocen: i další sezonní modely, které čeští odborníci pravidelně sledují, preferují pro střední Evropu zimu s teplotami nad dlouhodobým normálem. Naděje na dlouhé týdny souvislé sněhové pokrývky ve městech je proto menší než před měsícem.
„Sezonní výhled nepopisuje konkrétní počasí na konkrétní den, ale ukazuje, kam se pravděpodobně posune průměr celého období.“ (komentář k interpretaci sezonních modelů)
Prosinec a leden ve znamení deštníků
Nejmírnější průběh by měly přinést první dva zimní měsíce. Prosinec a leden podle všeho proběhnou spíše ve znamení deštníků než rukavic a kulichů. Mírná změna se nabízí až v únoru, který by mohl severu kontinentu vrátit teploty, na jaké jsou tamní obyvatelé zvyklí. Na jihu Evropy má naopak zůstat nadstandardně mírno.
Modely počítají s tím, že od Atlantiku budou proudit vlhké a na zimu nezvykle mírné vzduchové hmoty. Úhrn srážek tak může překročit obvyklý průměr, jenže při teplotách nad nulou bude v nížinách a středních polohách padat častěji déšť než sníh.
Kde sníh bude a kde ne
Sněhová nadílka se soustředí především do vysokých poloh a na sever Evropy. Největší šanci na skutečnou zimu s bohatou pokrývkou mají severní oblasti kontinentu a lyžaři v nejvyšších polohách Alp, zhruba mezi 1800 a 2000 metry nad mořem. Kvalitní sníh potřebuje dvě věci současně: dostatek vláhy a dostatečně nízkou teplotu. S první podmínkou atlantické proudění problém nemá, druhá bude chybět. Lyžařským střediskům v nižších polohách proto reálně hrozí nedostatek přírodního sněhu, což podle nových dat platí i pro české hory.
El Niño a polární vír: dvě neznámé
Do vývoje promlouvá i oceánský jev El Niño, tedy neobvykle teplá hladina Tichého oceánu v rovníkovém pásu. Podle Světové meteorologické organizace téměř nic nenasvědčuje tomu, že by jev do února 2027 zcela odezněl. Organizace zároveň upozorňuje, že z jeho síly nelze jednoduše vyčíst počasí v konkrétní zemi. Zatímco v Severní Americe je vliv přímočařejší a jižní a střední státy USA mohou čekat více mrazů i sněhu, do Evropy se dostává složitou oklikou přes Atlantik. El Niño je jedním z mnoha hráčů, nikoli dirigentem evropské zimy.
Největší nejistotu vnáší polární vír, silný větrný prstenec nad Arktidou, který drží chladný vzduch v polárních oblastech. Evropský model naznačuje, že by mohl slábnout už koncem prosince a oslabený zůstat i v polovině zimy. Chlad by pak mohl proniknout daleko na jih, kterou část severní polokoule ale zasáhne, dnes nedokáže spolehlivě určit žádný model.
Co si z výhledu odnést
Dlouhodobé výhledy pracují s průměry za celé tříměsíční období a o jednotlivých týdnech prozradí jen málo. Teplotní průměr nad normálem může vzejít i ze zimy, v níž mírné úseky přeruší několik dnů krutého mrazu nebo vydatná chumelenice. Konkrétní mrazivé týdny odborníci spolehlivě zachytí až v kratších předpovědích, až se zima přiblíží. Kdo plánuje zimní dovolenou, měl by proto sledovat aktuální sněhové zprávy a v nižších polohách počítat spíše s technickým sněhem.
