Petr (45): Moje dcera náhodou zjistila, že je adoptovaná. Byl to pro ni šok

Petr (45): Moje dcera náhodou zjistila, že je adoptovaná. Byl to pro ni šok
Častokrát jsme s manželkou přemýšleli, jak říct naši dceři, že je adoptovaná. Nikdy však na to nebyl ten pravý okamžik. Ze začátku byla moc malá, a pak už zase moc velká. Čím více jsme to oddalovali, tím těžší to bylo i pro nás. Nakonec to za nás rozhodl osud. Pro Kláru to byl šok – a na nějakou dobu nás to odcizilo.

Neměli jsme odvahu říct dceři pravdu

Dobrý rodič miluje své dítě bez ohledu na to, zda ho počal sám, nebo ne. Já nemohl mít děti, a tak jsme s manželkou naši dceru Kláru adoptovali ještě v době, kdy byla miminko a nemohla si pamatovat, že s námi není od jejího úplného narození. Dali jsme jí naši veškerou lásku a věřili jsme, že ji vychováváme tak, abychom se za ni nikdy nemuseli stydět. Jen jedno jsme neudělali správně. Nikdy jsme jí nebyli schopni říct, že je adoptovaná.

Zdroj: Autor: Aleshyn_Andrei / Shutterstock

Chystali jsme se říct pravdu, ale osud to chtěl jinak

Klářina babička na nás v jejích 15 letech začala apelovat, abychom to naší dceři už konečně řekli. S manželkou jsme se tedy pokusili sebrat veškerou odvahu k tomuto činu. Vybrali jsme si klidné sobotní odpoledne, ale poprosili jsme babičku, aby byla připravená, kdyby to nešlo dobře, že za ní možná Klárka přijde, aby se z toho mohla vyplakat. Ty dvě spolu měly úžasný vztah a byly si hodně blízké. Nic netušící Klára se však rozhodla zajít za babičkou ještě dopoledne, jen tak na návštěvu.

Dobrý rodič miluje své dítě bez ohledu na to, zda ho počal sám, nebo ne.

Babička netušila, že to Klára neví

Když ji babička viděla ve dveřích, okamžitě ji objala a dodala, ať si z toho, že je adoptovaná nedělá těžkou hlavu, protože ji všichni milujeme i tak a vždy bude naše malá holčička. V ten moment Klára ztuhla. Okamžitě jí došla babiččina slova a utekla. Byla to jen blbá shoda náhod, která zapříčinila, že naše dítě se dozvědělo takovou zprávu úplnou náhodou. Hledali jsme ji až dlouho do noci a když jsme ji konečně našli, nepromluvila jediné slovo.

Trvalo to skoro půl roku, než nám to odpustila. Za tu dobu proplakala spoustu nocí. Nikdy si neodpustím, že se to musela dozvědět takhle, jen proto, že jsme neměli odvahu jí to říct, ale jsem rád, že se naše vztahy vrátily do normálu, protože ji miluju bez ohledu na to, kdo ji ve skutečnosti zplodil.

Tento článek vychází z příběhu zaslaného do naší redakce. Z důvodu ochrany soukromí našich čtenářů byla všechna v článku uvedená jména pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.