Bude změna času ze soboty 24. na neděli 25. října 2026 už poslední? EU má jasné argumenty
Většina z nás zná ten pocit, když se v říjnovou sobotní noc probudíme s vědomím, že jsme získali celých šedesát minut navíc. Přesně to se stane i poslední říjnový víkend roku 2026 – hodiny se ve tři ráno vrátí zpět na druhou a my si budeme moci dopřát delší spánek ještě před podzimními prázdninami. Jenže s každým takovým rituálem se vrací i tatáž otázka: není to už konečně naposledy?
Odpověď zní jasně – není. A to navzdory tomu, že Evropský parlament dal zelenou ukončení časových posunů už před lety. V březnu 2019 europoslanci schválili návrh, který měl celému kolotoči učinit přítrž. Realita je však daleko komplikovanější. Celý proces zamrzl kvůli neschopnosti členských států dohodnout se na tom, který režim by měl platit natrvalo. Propojená Evropa totiž nemůže fungovat, pokud si každý stát zvolí vlastní čas podle svého gusta. Chaos v mezinárodní dopravě a obchodu by byl nevyhnutelný.
Ranní světlo versus letní večery. Spor, který paralyzuje celou Unii
Dva tábory stojí proti sobě jako nepřátelé v zákopech. Zastánci standardního pásmového času – toho, kterému běžně říkáme zimní – argumentují především zdravím a přirozeným rytmem lidského těla. Na opačné straně barikády se shromáždili příznivci celoročního letního času, kteří upozorňují na praktický život moderního člověka.
Jejich argumenty mají svou logiku. Kdyby v červnu a červenci platil pouze standardní čas, slunce by vycházelo už mezi čtvrtou a pátou hodinou ranní. Většina populace by tento časný úsvit beztak prospala, zatímco večer by se stmívalo o hodinu dříve, což by výrazně zkrátilo příjemné letní podvečery venku.
Polsko se během svého předsednictví v Radě EU pokusilo pohnout letitým patem. Varšava přišla s ambiciózním plánem a výsledkem je dohoda o komplexní studii, která má do konce letošního roku zmapovat všechny právní i praktické dopady zrušení střídání. Dokument nemá autoritativně nařídit, co je správně. Jeho úkolem je popsat konkrétní úskalí obou variant a zhodnotit, zda vůbec existuje šance na společnou dohodu.
Než unijní mašinérie najde definitivní řešení, budeme pokračovat podle zavedeného harmonogramu. Česká vláda schvaluje termíny posunů vládním nařízením vždy na pět let dopředu. Pravidla jsou jednoduchá a zrcadlově obrácená – na jaře se hodiny ve dvě ráno posunou na tři, na podzim se ve tři vrátí zpět na dvě.
Kalendář pro nadcházející roky ukazuje, že změny s námi zůstanou minimálně do začátku příští dekády. V roce 2027 začne letní režim 28. března a skončí 31. října. O rok později proběhnou posuny 26. března a 29. října. Rok 2029 přinese jarní změnu 25. března a podzimní 28. října. V roce 2030 nastane začátek 31. března a konec 27. října. A v roce 2031 se ručičky posunou 30. března a vrátí se zpět 26. října.
Vědci bijí na poplach. Celoroční letní čas by byl zdravotní katastrofou
Politické spory narážejí na tvrdá vědecká data o dopadu na lidské zdraví. Expertky z Akademie věd České republiky na semináři v Senátu v roce 2021 předložily jasné stanovisko – ze zdravotního hlediska je jednoznačně vhodnější trvalý standardní čas, tedy ten, kterému lidově říkáme zimní.
Jejich varování má konkrétní podobu. Pokud by celoročně platil letní režim, v zimních měsících by se rozednívalo až kolem deváté hodiny ranní. Lidské tělo však funguje podle vnitřních biologických hodin, které potřebují ranní světlo k synchronizaci. Dlouhodobé narušení tohoto přirozeného rytmu by podle odbornic mohlo vést k nárůstu civilizačních chorob, snížení celkové produktivity, propadu příjmů i ke zhoršení studijních výsledků u dětí a mládeže.
Zastánci letního času však přicházejí s pohledem moderního životního stylu. Charakter lidské práce se od dob průmyslové revoluce proměnil a většina lidí už nemusí vstávat za úsvitu na pole či do továren. Pro mnoho obyvatel je naopak zásadní to, aby měli po skončení pracovní doby dostatek denního světla pro pohyb venku, relaxaci a sport.
Samotná veřejnost má v otázce střídání hodin poměrně jasno. Podle průzkumu agentury Ipsos z března 2025 střídání času nevyhovuje 67,6 % obyvatel České republiky. Velmi podobný výsledek přineslo i šetření agentury STEM/MARK z roku 2023, kde se pro zrušení vyslovilo 67 % dotázaných.
Na celoevropské úrovni dosud největším vyjádřením názoru veřejnosti zůstává konzultace Evropské komise z roku 2018. V ní se pro konec časových posunů vyslovilo drtivých 84 % z přibližně 4,6 milionu zúčastněných občanů. Evropská komise však tehdy výslovně upozornila, že tuto anketu nelze vnímat jako sociologicky reprezentativní průzkum napříč celou populací Unie, neboť účast byla dobrovolná a geograficky nevyvážená.
Pohled do minulosti navíc ukazuje, že původní smysl časových posunů z velké části vyprchal. Standardní a přirozený je středoevropský pásmový čas – výraz „zimní čas“
