Kdo najde doma tyto hodinky československé výroby, dostane od sběratelů až 700 000 Kč
Když otevřete zaprášený šuplík po vojákovi z povolání, může se vám mezi starými medailemi a odznaky ukázat nečekaný poklad. Robustní ocelový chronometr s masivním pouzdrem a otočnou lunetou nemusí být jen sentimentální vzpomínka na službu vlasti. Pokud narazíte na správný model, držíte v ruce artefakt, za který nadšenci vyplácejí částky srovnatelné s cenou rodinného vozu.
Československá hodinářská výroba vytvořila v šedesátých letech minulého století jeden unikátní kousek, který dnes sběratelé označují za absolutní vrchol tuzemské produkce. Jde o legendární Prim Orlík – armádní časoměr, jehož hodnota na současném trhu šplhá k sedmi stům tisícům korun, v extrémních případech dokonce výše.
Tajný projekt pro elitní jednotky
Příběh začíná v první polovině šedesátých let v Novém Městě nad Metují. Ministerstvo národní obrany zadalo zakázku, jaká neměla ve východním bloku obdoby. Armádní potápěči a průzkumníci nutně potřebovali hodinky schopné vydržet extrémní podmínky – pod vodou, v mrazu i při tvrdém zacházení v terénu. Přesný čas pro ně znamenal rozdíl mezi životem a smrtí.
Vývojáři z novoměstského závodu Chronotechna n. p. (teprve od roku 1969 přejmenovaného na ELTON) dostali za úkol vytvořit něco, co dosud československá hodinářská produkce neznala. Pouzdro zhotovili ze švédské nerezové oceli PHOENIX, osadili silným umaplexovým sklem o tloušťce 2,7 milimetru a celou konstrukci podrobili brutálním testům.
Prototypy musely prokázat odolnost v podmínkách, které by běžné civilní hodinky okamžitě zničily. Zmrazení na minus deset stupňů Celsia, vystavení extrémním teplotám, pádové zkoušky a tisícikilometrová jízda na korbě terénního vozu Praga V3S – teprve po zvládnutí těchto tortur dostaly hodinky armádní schválení. Do výzbroje je Československá lidová armáda oficiálně zařadila v roce 1965.
Tři sta kusů a ani o jeden více
Zásadní rozdíl oproti běžným hodinářským výrobkům spočíval v absolutní nedostupnosti pro civilisty. Tyto časoměry se nikdy neobjevily v prodejnách Klenoty, nesehnal je žádný běžný občan v Mototechně ani jinde. Šlo o přísně evidovaný armádní majetek, který vojáci dostávali jako součást výstroje a po ukončení mise museli vracet do skladů.
Kolem celkového počtu vyrobených exemplářů koluje množství mýtů. Často se chybně hovoří o šesti stech kusech, skutečnost je však jiná. Původní zakázka Ministerstva národní obrany zněla přesně na tři sta kusů – a právě toto množství Chronotechna armádě dodala. Mimo tuto sérii vzniklo pouze několik prototypů a testovacích exemplářů pro interní ověřování přímo ve fabrice.
Tři sta armádních hodinek představuje absolutní strop produkce. Žádné další kusy se nevyráběly, žádné neputovaly do civilní distribuce. Tato extrémní vzácnost dělá z Orlíků jeden z nejvýjimečnějších sériových modelů v celé historii středoevropského hodinářství.
Fascinující je pohled na tehdejší ekonomickou realitu. Účtovací cena pro armádu se pohybovala mezi třemi sty až pěti sty korunami za kus – částka kalkulovaná na základě nákladů na vývoj nerezového pouzdra, speciálních těsnění a kompletace. Když toto číslo porovnáme s dnešními aukčními sumami, jde o zhodnocení bez obdoby v našem prostředí.
Většina zmizela navždy
Důvod extrémních částek na současném trhu je prostý – drastický úbytek původních hodinek v průběhu uplynulých desetiletí. Ačkoli armáda převzala tři sta kusů, v původním a kompletním stavu se jich dochovalo odhadem jen několik desítek.
Vojenský provoz si vybral krutou daň. Velká část hodinek skončila zničená při tvrdém výcviku pod vodou nebo v náročném terénu. Další kusy armáda oficiálně odepsala a sešrotovala. Značné množství pak utrpělo necitlivými zásahy v civilním životě – poškozené díly nahradily nepůvodní součástky z běžných civilních primek, což výrazně snížilo sběratelskou hodnotu.
Klíčovým rozlišovacím znakem originálního armádního kusu je ražba na zadním víku. Autentické exempláře nesou vyražené číslo ve formátu 65-XXX, kde 65 označuje rok 1965 a XXX představuje číslo kusu od 001 do 300. Tato identifikační značka slouží jako hlavní důkaz pravosti.
Když se dnes na prestižních aukcích objeví autentický armádní kus s jasnou historií, vyvolá to mezi sběrateli obrovský zájem. Aukční síně jako Artslimit nebo Antikvity Dvořák startují nabídky běžně na půl milionu korun. Pokud má nalezený exemplář vše v původním stavu – odpovídající číselník s patinou, originální ručky a autentickou otočnou lunetu – prodejní cena hravě překonává 700 až 800 tisíc korun.
Z hodinek určených pro bojové potápěče se stal prvořadý sběratelský fenomén. Pro každého, kdo prochází staré rodinné pozůstalosti po vojácích z povolání nebo veteránech speciálních jednotek, platí jasné doporučení: zacházet s každými robustními ocelovými hodinkami s nejvyšší opatrností a před jakýmkoli zásahem či unáhleným prodejem ověřit, zda nejde právě o tento vzácný armádní poklad.
