Vztahy mezi Českem a Ruskem: Jsou napjaté, obchody však nadále kvetou

Zcela závislí na státu, který nemáme rádi

Když se řekne obchod s Ruskem, většina z nás si vybaví ruskou ropu. A to zcela právem. Právě tu totiž stále odebíráme nejvíce a utrácíme za ní nehorázné peníze. Právě za ni jsme minulý rok Rusku zaplatili přibližně 49 miliard korun. To je velký skok k lepšímu v porovnání s 54 miliardami za rok 2022, nicméně stále máme co dělat, abychom se stali na Rusku nezávislými.

Zemím, které odebírají v této zemi ropu a jiné suroviny, hrozí velké sankce. Naše republika však dostala dočasnou výjimku, dokud si nenajde jiné zdroje. Již se na tom aktivně pracuje.

Kromě ropy odebíráme především ruský plyn a ocel. Za minulý rok to i s ropou dělalo několik desítek miliard korun českých.

Zcela nezávislí na ruské ropě

Ropovod Družba je hlavním rozvodem ruské ropy. Mero ČR, státní podnik, však počítá s tím, že ropu z tohoto ropovodu brzy přestaneme odebírat.

Existuje projekt pojmenovaný TAL PLUS. Ten vznikl, aby vyřešil právě tuto problematiku. Nicméně nezávislost na Rusku nebude zadarmo. Nyní se předpokládá, že nás vyjde na něco přes miliardu a půl korun.

Ekonomové se dohadují

Je vůbec možné odstřihnout se od dodávek z Ruska, a to nejen ropy a plynu? To je otázka, která nedá českým ekonomům spát. Někteří projekt TAL PLUS podporují, jiní jsou k tomuto nápadu zcela skeptičtí. Podle některých například ropa z Ruska vyjde mnohem levněji a nelze vyloučit, že náš nový dodavatel bude ruskou ropu přeprodávat. Výsledkem může být ta samá ropa za přemrštěnou cenu.

Stejný problém může být i s plynem. S ním se většinou obchoduje na burze, kde je původ obchodníka někdy nemožné dohledat. Nutno též podotknout, že někteří ruští obyvatelé jsou velmi zběhlí ve virtuální změně adresy bydliště.

I s ocelí jsme tak trochu na štíru. Naše ostravská ocelárna má existenční problémy. Ačkoli to řešíme dovozem z polských a italských oceláren, podle statistiky jsme jen za minulý rok od Ruska odkoupili ocel za necelých šest a půl miliardy korun.

Podaří se nám nakonec stát se na Rusku nezávislými?

Říká se, že nic není nemožné, avšak pravdou zůstává, že osvobození se od ruského plynu, ropy i oceli bude velmi zdlouhavý proces, který se podle některých odborníků potáhne i několik let. Ani když se nám to nakonec povede, není jisté, zda nebudeme pouze překupovat to, co Rusko již prodalo.

Jakkoli velkou averzi k Rusku chováme, musíme si připustit tu pravdu, že zastavit vývoz z Česka do Ruska je mnohem jednodušší než zastavit dovoz z Ruska do Česka. Do Ruska jsme kdysi vyváželi hlavně automobily a domácí spotřebiče, dnes tento vývoz takřka vymizel.

Naše závislost na Rusku je vskutku velký problém. Ani odborníci se nemohou shodnout, velká část jich je však proti, neboť by nám mohla chybět ropa i plyn a také by hrozilo, že bychom neměli dostatečné množství oceli. Necháme se překvapit, jak to nakonec celé dopadne, možná přijdeme na ne tak radikální řešení, jak se zbavit závislosti na Rusku.