Sny jako příprava na realitu aneb jak vědci objevili význam snů
Agrese ve snech
Finský vědec Antti Revonsuo si v devadesátých letech všiml, že většina emocí, které ve snech zažíváme jsou negativní. Mezi ty nejběžnější patří strach, úzkost, pocity viny a bezmoc. Po dlouhém bádání došel Revonsuo k závěru, že díky trénování nebezpečných situací ve spánku můžeme mít výhodu, když dojde ke konfrontaci během dne. Agresivní sny souvisí s pradávným pudem spojeným s přežitím. Nepředvídatelný terén, divoká zvířata a nepřátelé byly velkou součástí života nejstarších lidí. Lidem žijícím ve městě, kteří nemají žádnou zkušenost s divokou přírodou či násilím, se taktéž zdají sny o útočících zvířatech. Naopak klidové činnosti, ve kterých se zabýváme čtením, psaním nebo malováním bývají ve snech méně obvyklé.
Vliv nedostatku snů na aktivní život
I zvířatům se zdává o činnostech spojených s přežitím jako je lov nebo teritoriální boj. Vědci z madisonské univerzity provedli výzkum, kde se zabývali vlivem nedostatku snů na aktivní život krys. Některé krysy připravili o REM fázi spánku (lehčí spánek s četností snů), když je umístili na květináč ponořený do vody. Kryse se v počáteční fázi spánku uvolnily svaly, načež spadla do vody a vzbudila se. Podobnou situaci můžeme sami pocítit při spolujízdě v autě, kdy nám chybí opěrka hlavy. Usínáme, ale při počínajícím snu nám spadne hlava, my se opět vzbudíme a sen nikdy nedosníme. Vědci připravili pro obě skupiny krys, jak ty co spaly normálně, tak krysy bez snové fáze spánku, bludiště, a dávali jim elektrické šoky. Krysy, jež spaly plným spánkem s dostatkem REM fází, reagovaly přiměřeně, zatímco skupina připravena o sny se chovala lehkomyslně. Krysy z této skupiny nedbaly na své bezpečí a častěji chybovaly. Jejich chování se nezlepšilo ani po podání stimulantů. Chaotické jednání tedy způsobil nedostatek snového spánku, nikoliv únava obecně.
Sny o zkouškách
V roce 2014 výzkumníci ze Sorbonny oslovili tisíce studentů, kteří se hlásili na medicínu. Porovnali jejich sny před přijímací zkouškou a zjistili, že adepti, kterým se o snech před dnem D zdálo častěji, si u zkoušek vedli lépe.
“Kontrast mezi děsivými situacemi zažívanými ve snu a všednější realitou druhý den ráno může u studentů snížit úzkost, povzbudit je a zvýšit jejich konkurenceschopnost,” napsala neuroložka Isabelle Arnulfová.
Agresivní sny souvisí s pradávným pudem spojeným s přežitím
Sny nám mohou pomoci vypořádat se s úzkostmi, které nám komplikují přijetí životních situací. Mohou nám poskytnout úlevu v těžkém období. Lidé, kteří dbají na pravidelný spánkový režim, jsou obecně zdravější a psychicky odolnější.
“Sny o zármutku nebo úzkosti sice bývají bolestivé, měli bychom je však přijmout, protože nám pomáhají zacelit rány. Čím lépe si sny vybavíme, tím lépe jim dokážeme porozumět a urychlíme tak své emoční zotavení,” radí Alice Robbová v knize Proč sníme.
