Prosit a žádat, tato slova mají podobný význam, ale používají se v jiném kontextu. Uděláme v tom jasno
V obou případech se jedná o slova, jež nám jako dětem byla vštěpována od malička. Také my své děti učíme pravidlům slušného chování a tomu, že musí prosit a žádat. Jaký je však rozdíl mezi tím o něco prosit a žádat? Kdy máme jaké slovo používat a proč?
„Mami, prosím, podej mi pití.“
Slovo prosím je vhodné používat v naší rodině a v blízkém okruhu přátel při běžném neformálním rozhovoru. Pro malé děti může být složité učit se výraz můžu tě požádat, tuto frázi tedy přenechme dospělým a dětem nechme výraz prosím.
„Mohu vás požádat o autogram?“
Jak z této věty vyplývá, žádáme o něco lidi, které neznáme. Ve formální konverzaci se nehodí prosit, nýbrž žádat. Vyjadřujeme tím zároveň svou úctu k dané osobě.
Při pracovním pohovoru nás náš nadřízený nebo personální pracovník požádá o náš životopis a my ho zase zpětně požádáme, aby nám dal vědět, jak náš pohovor dopadl a zda jsme přijati.
Když na ulici potkáme celebritu, požádáme ji o autogram. Nehodí se říct „Prosím, dáte mi autogram?“, když danou osobu neznáme a vídáme ji pouze v televizi. Mnohem slušnější a uctivější je požádat o autogram. Jestliže budeme používat formální výraz a ne hovorový, snadněji dosáhneme požadovaných výsledků.
„Mohu tě požádat o laskavost?“ vždy bude znít uctivěji a slušněji, než „Můžu Tě o něco poprosit?“
- jestliže něco chcete, ale neumíte o to požádat, nikdy to nemůžete mít, vždy se tedy oplatí to alespoň zkusit
- požádat někoho o laskavost je lidské, avšak neumět požádat je neslušné a ve společnosti nepřijatelné
- ne nadarmo se říká žádosti o ruku „žádost“ o ruku, a ne „prosení“ o ruku
